Pořádání sbírek bude od července jednodušší

Čeští dárci patří v zemích střední a východní Evropy k nejštědřejším. Změny, které v polovině letošního roku začnou platit v zákoně o veřejných sbírkách, by měly nadacím a dalším neziskovým organizacím pořádání sbírek zjednodušit a tím otevřít další možnosti, jak od veřejnosti získávat finanční prostředky na podporu dobročinných projektů.


„Novela zákona o veřejných sbírkách prošla Poslaneckou sněmovnou a Senátem, nyní míří k podpisu k prezidentu republiky. S tím, že se očekává, že schvalovací proces proběhne bezproblémově a nová úprava bude platit od července letošního roku," popsala aktuální stav schvalování důležité změny ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

 

„Tato konkrétní novela se připravovala a hlavně vyjednávala od roku 2009. Nejtěžší to bylo při přípravě návrhu v debatách s Ministerstvem vnitra a s kraji, tedy ve fázi věcných diskuzí. Potom, co jsem se dohodli na podobě novely, procházel sám text legislativním procesem až nečekaně hladce," říká Hana Frištenská. tajemnice Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (celý rozhovor s Hanou Frištenskou najdete v tomto čísle Bulletinu Fóra dárců).

 

"Veškeré změny budou ku prospěchu nadací a neziskových organizací. Usnadní práci při pořádání sbírek pomohou jim," shrnul dopady změn Petr Franěk, odborník Krajského úřadu Středočeského kraje na sbírky a loterie.

Novela umožní výrazně zrychlit zahájení veřejných sbírek v případě humanitárních krizí, přírodních katastrof a dalších mimořádných událostí. „U případů zasluhujících zvláštního zřetele pro pořádání sbírky ve lhůtě kratší než třicet dní ode dne oznámení sbírky se mění a urychluje proces rozhodování úřadů. Nyní krajské úřady řeší tyto případy procesně rozhodnutím. Pokud úřad shledá, že důvody zvláštního zřetele hodné existují, vyvěsí své rozhodnutí na úřední desce a až třetí den od vyvěšení se rozhodnutí považuje za doručené. A teprve následující den může být sbírka zahájena," popsal Petr Franěk dosavadní praxi.

 

Nově bude úřad vydávat i pro mimořádné sbírky osvědčení, a praxe se tak sjednotí se schvalovacím procesem v případě sbírek vyhlašovaných ve lhůtě třiceti dní. Hlavním efektem je však zrychlení. „Krajský úřad osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou. Nicméně účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu. Teoreticky tedy pokud organizace doručí oznámení o zahájení sbírky v pondělí dopoledne a úřad již ve stejný den odpoledne vyvěsí osvědčení na své úřední desce, nic nebrání tomu, aby jste v úterý začali sbírku dělat," konstatoval Petr Franěk.

 

Organizace, které dosud potřebovaly vyhlásit sbírku neprodleně, musely hledat různé cesty, jak vyhovět ustanovením zákona, ale zároveň co nejvíce zkrátit čas k zahájení sbírky. „Velké organizace, které pořádají velké a dlouhodobé sbírky, to řešily tak, že měli dlouhodobou sbírku, která mohla být v případě potřeby využita i k tomu účelu," uvedla Blanka Šrámková, manažerka Nadačního fondu Veolia. „Tento postup byl na hraně zákona, nová úprava je v tomto určitě lepší," doplnil Petr Franěk.

 

Zřejmě největší průlom přináší v novém zákoně možnost vyhlásit sbírku na dobu neurčitou. Dosud bylo možné sbírku vyhlásit nejdéle na tři roky. Po uplynutí tohoto období musí organizace podat celkové vyúčtování sbírky, a teprve když je vypořádané, může podle zákona podat oznámení a ve sbírce pokračovat dál.

 

Pro nadace a neziskové organizace to mělo velmi negativní důsledky. Po dobu uzavření sbírky totiž přicházely o řadu dlouhodobých dárců, které předtím s velkým úsilím získaly. „Nová úprava počítá s tím, že právnická osoba bude moci v oznámení o konání sbírky uvést, že sbírka bude konána na dobu neurčitou," dodal Petr Franěk.

Dlouhodobé sbírky, které běží nyní, však budou muset skončit nejdéle po tříletém období. Jejich převod na dobu neurčitou nebude možný a pro sbírku na neomezenou dobu pak bude třeba vyhlásit sbírku novou.

S touto změnou souvisí i zjednodušení podávání průběžného vyúčtování sbírky. Dosud je organizace musely podávat vždy ve lhůtě tří měsíců poté, co uplynul rok od zahájení sbírky. „Spousta organizací s tím měla problém, protože pro ně bylo výhodnější tuto lhůtu stanovit ke konci kalendářního roku, kdy dělají ostatní účetnictví. Nově si budou moci v oznámení stanovit den v roce, ke kterému budou zpracovávat průběžné vyúčtování sbírky, koná-li se na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou po dobu delší než jeden rok," upozornil Petr Franěk. První vyúčtování nově může organizace podat až do osmnácti měsíců od vyhlášení sbírky, právě proto, aby mohla využít možnosti stanovit si vhodné datum.

 

Nově budou jako jedna z forem sbírky vysloveně uvedeny dárcovské SMS. Ty se dosud „schovávaly" pod kategorii pronájem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu. Navíc neziskové organizace si mohou navrhnout svůj vlastní způsob sbírky. Pokud pak před úřadem dokáží obhájit jeho transparentnost, a navrhovaný postup zároveň bude v souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem, mohou díky inovacím neziskovky prosadit nové dárcovské metody.

 

"Je to ustanovení, které reaguje na vývoj v marketingu a podobně, protože jsme už někde jinde, než když se v roce 2000 přijímal původní zákon o veřejných sbírkách. Změna dává prostor pro operativnější změny a pro reagování na to, co nadace a další neziskové organizace potřebují," vysvětluje Petr Franěk.

Povolování nových dárcovských metod pro sbírky bude vycházet z rozhodovací praxe jednotlivých krajských úřadů. Podle odborníků se tedy může stát, že postup, který jeden krajský úřad povolí, jiný úřad pro jiný subjekt zamítne. „Nicméně si myslím, že to bude vždy hodně záviset na žádající organizaci, aby správně odůvodnila transparentnost a zajištění využití výnosu sbírky v souladu s právními předpisy a veřejným pořádkem," zmínil Petr Franěk a dodal: „Pokud krajský úřad jednou někomu tímto způsobem vyjde vstříc, otevírá tím cestu i pro další organizace. Protože podle správního řádu má ve skutkově obdobných případech postupovat vždy stejně. To jsou základní zásady správního řízení." Pokud již krajský úřad některý inovativní způsob sbírky umožní, měl by na základě pravidel správního řádu pomoci také dalším organizacím srozumitelně sdělit, jaké podmínky je třeba splnit, aby jim takový způsob sbírky také umožnil.

 

Vzhledem k tomu, že projednávání nových typů sbírek přeci jen zabere nějakou dobu, je dobré, pokud si nezisková organizace zároveň požádá o osvědčení pro způsoby sbírek upravené zákonem, kde může úřad rozhodnout operativně a sbírka může odstartovat okamžitě.

Novela upravuje také způsob složení daru do pokladny zřízené právnickou osobou. V případě zřízení pokladny musí právnická osoba účtovat o takovém vkladu položkově tak, aby jednoznačně identifikovala vazbu vkladu do pokladny, a byla schopna přesně vyúčtovat povolujícímu orgánu, kolik tímto způsobem vybrala peněz.

V zákoně se mění i další úpravy. Povinnost zřizovat zvláštní účet se nově netýká sbírek prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše tří měsíců. „Dokážu si představit v praxi třeba lokální povodně, pro něž chce obec udělat sbírku, a ví, že ji bude dělat jenom dva měsíce, protože se domnívá, že nemá cenu ji dělat delší dobu. V takovém případě není povinné zřizovat bankovní účet," zmínil Petr Franěk příklad. Dosud byla existence účtu podmínkou i v případě krátkodobých sbírek prostřednictvím pokladniček nebo sbírkových listin.

 

Novela rovněž upravuje situace, kdy nezisková organizace hodlá dělat sbírku putovním způsobem a za jeden den nebo krátkou dobu objede se sbírkou více měst. Při striktním postupu podle zákona by si nyní měla organizace v každé obci nechat pokladničku zapečetit, po skončení sbírky v dané lokalitě zase rozpečetit a teprve poté pokračovat na další místo. Nová úprava počítá s tím, že pokud má být stejná pokladnička použita ke konání sbírky ve správních obvodech více úřadů, nezisková organizace ji opatří viditelným nápisem „Putovní pokladnička" a zapečetí ji obecní úřad v místě, kde má neziskovka své sídlo. Rovněž rozpečetění pokladničky se oznamuje obecnímu úřadu v místě sídla organizace. Pokud má být použito více putovních pokladniček pro konání sbírky, označují se jednou číselnou řadou pro všechny správní obvody, pro které mají být použity. Zatímco dosud se osoba provádějící sbírku prokazovala plnou mocí od neziskové organizace, nově kromě plné moci musí mít také kopií osvědčení příslušného úřadu.

 

Zjednodušují se i podmínky pro otevření pokladničky. Nově nemusí být přítomni dva oprávnění zástupci právnické osoby, jako dosud, postačí již jen jeden zástupce. Zákon sice neupravuje, jak často se má v případě dlouhodobých sbírek dělat vyúčtování pokladničky, přesto by i v těchto případech bylo vhodné, aby si organizace pořádající sbírky nastavily svá vnitřní pravidla. „Doporučil bych i u dlouhodobé sbírky alespoň jednou za rok vyúčtování pokladničky udělat. Už proto, že některé věci neovlivníte a pokud se s pokladničkou něco stane, například dojde k jejímu odcizení, je lepší, pokud budete mít peníze po každém roce vyúčtované a převedené na účet, než když po třech letech nebudete vědět, kolik tam vlastně bylo peněz. Tento postup je nutný i pro potřeby průběžného vyúčtování sbírky." zmínil Petr Franěk. Rovněž doporučuje upozornit alespoň telefonicky, dopisem nebo e-mailem zástupce obce, na jejímž území chce organizace sbírku do pokladničky dělat, na její konání. I když to zákon nevyžaduje, předejte se tím případným nedorozuměním.

 

Přestože nová úprava podmínky pro pořádání sbírek výrazně zjednodušila, zůstávají stále místa, která mohou být sporná. I do budoucna se mohou objevit případy, kdy radnice nevyšle svého zástupce na rozpečetění sbírkových pokladniček, přestože ho organizace včas přizvala. „V tom případě je vhodné, aby rozpečetění bylo přítomno více zástupců organizace, případně také nezávislý svědek," zmínil Petr Franěk.

Diskuse zřejmě budou stále pokračovat také o tom, co vše je možné zahrnout do pěti procent z vybrané částky, kterou může organizace ze zákona využít na náklady spojené s konáním veřejné sbírky. Mezi ně patří většinou náklady na propagaci sbírky, na pořízení pokladniček a podobně. Organizace narážely na problémy u některých krajských úřadů především v případě, kdy chtějí část těchto peněz využít na personální náklady spojené s realizací projektů, na něž sbírka získává peníze. „Pokud humanitární organizace vybírá na projekt v rozvojové zemi, je jasné, že tam musí vyslat své zaměstnance, kteří tam pomoc dovezou, zrealizují ji, postaví školu a podobně. Tam se pak občas objevují spory, kde je ta hranice a některé krajské úřady se v tomto ohledu chovaly velmi fundamentálně," zmínila Blanka Šrámková.

 

I v tom se však pohled úřadů postupně vyvíjí. „Dříve převládal názor, že do účelu sbírek nejdou zahrnout náklady na platy. Ale dnes už je doba trochu někde jinde a od toho pohledu se trochu ustoupilo. V některých případech náklady na mzdy mohou sloužit k účelu veřejné sbírky," uzavřel Petr Franěk.

 

Neziskovkám by nově měla pomoci i možnost čerpat pětiprocentní podíl na režijní náklady nerovnoměrně. Díky tomu si budou moci čerpání více přizpůsobit svým reálným potřebám.

 

Největší změny sbírkového zákona


- zrychlení zahájení sbírky v případě mimořádných událostí (humanitární krize, přírodní katastrofy a pod.)
- možnost vyhlášení dlouhodobé sbírky na dobu neurčitou
- neziskové organizace si zvolí u dlouhodobých sbírek termín pro podání průběžného vyúčtování
- jako jedna z forem sbírky budou nově jmenovitě uvedeny DMS
- neziskovky mohou navrhnout nové formy sbírek
- krátkodobě sbírky do pokladniček a sběracích listin nebudou potřebovat zvláštní účet
- sbírky konané ve více městech budou mít označenou „Putovní pokladničku".
- otevření pokladničky může být nově přítomen jen jeden zástupce pořádající organizace
- pětiprocentní podíl na režijní náklady ze sbírky bude možno čerpat nerovnoměrně

 

 

Dalibor Dostál

Bulletin Fóra dárců

 

Aktuality

Rychlá nabídka

Kontakt

Fórum dárcůFórum dárců Na Václavce 1135/9 150 00   Praha 5 Czech Republic CZ 240 201 191 donorsforum@donorsforum.cz

Projekty

Sociální sitě

Web Fóra dárců byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.