SELECT *, tblpages.ID as xPID FROM tblpages WHERE pagesLink ='aktuality'

Respekt 9.12.2013

Jistota dvojnásobku

 

Češi jsou stále více ochotni posílat peníze na charitu

 

"Chtěli jsme po sobě zanechat něco, co by tu zůstalo hodně dlouho," vzpomíná mělnická historička

Renata Špačková na osm let starý okamžik, kdy si s místním farářem a varhaníkem řekli, že se o tu nepravděpodobnou akci pokusí.

Vybrat na malém městě deset milionů korun na nové kostelní varhany se tehdy zdálo takřka nemožné. Provizorní nástroj, který zdejšímu kostelu sv. Petra a Pavla sloužil, na velký gotický prostor nestačil a v muzeu navíc ležely rozpadlé části původních mělnických píšťal. „Byla to ostuda. Místo s tak bohatou historií, jako je Mělník, si zaslouží ty varhany prostě opravit," říká Špačková. Samo město na opravu starého nástroje nemělo peníze, a tak se trojice spojila s místním občanským sdružením MOOS. Požádali o propagaci regionální média, roznesli stovky brožurek - a vyhlásili sbírku.
U řady místních podniků narazili na nezájem a několikrát to chtěli vzdát. „Opravit jen část varhan by nedávalo smysl - málokdo věřil, že tak velkou sumu seženeme. Padl na to skoro všechen můj volný čas," vzpomíná historička.

Po několika měsících se ale nedůvěra místních zlomila a v pokladničce se ocitly první desítky tisíc. Postupně se začali hlásit další dárci, někteří přihodili i statisíce - a přidalo se i město. Když v roce 2007 kývla i Nadace ČEZ, bylo vyhráno. „Vybrali jsme už skoro devět milionů. Věřím, že příští rok už bude vánoční koncert na nové varhany," směje se Špačková. „Byla to první taková akce, kterou jsem v životě podnikla. Samozřejmě, jsem hrdá, že jsme to dokázali. Ještě lepší je ale vědomí, že je v mém okolí spousta lidí, kteří jsou ochotni pomoci," uzavírá Špačková.

Její zkušenost dnes potvrzují nejen další organizátoři charitativních sbírek, ale i statistiky ministerstva financí. Češi podle nich přispívají na charitu stále více, krizi navzdory. Mění se i jejich návyky: klasické sbírky v ulicích pomalu ustupují a výběrčí spoléhají víc a víc na internet.

 

Koho máte nejraději

 

Přesná statistika toho, kolik se v Česku vybere na charitu, neexistuje. Jistý obrázek nabízejí pouze data ministerstva financí, která shrnují veškeré dary, které si Češi odepsali z daňového základu.

A ta ukazují jasný trend: zatímco v roce 2000 darovaly fyzické osoby necelých sedm set milionů korun, vloni šlo o miliardu a půl (u firem byl nárůst ještě vyšší - ze tři čtvrtě miliardy na trojnásobek). Nejde ovšem jen o dary na charitativní sbírky - odepsat lze i dar pro sportovní organizaci nebo třeba obec.
Obliba charity v Česku přitom má za sebou poměrně dramatický vývoj. Zatímco před druhou světovou válkou bylo v Česku okolo dvou tisíc nadací, znárodnění přežila jen jedna: nestarší česká Hlávkova nadace.

Čtyřicet let tak bylo darování nadacím víceméně tabu a po revoluci se cesta zpět hledala pomalu.

Brzy se sice vyrojily tisíce nadačních projektů, mezi nimi ale bylo mnoho podvodných podniků, jež ochotu Čechů dávat spíše podkopávaly. „Češi však zároveň bohatli a začali se zase víc zajímat o dění kolem sebe," říká ředitelka Fóra dárců, které zastřešuje stovky zdejších nadací, Klára Šplíchalová.

Důvěryhodnost sbírek navíc zlepšil zákon o nadacích a nadačních fondech, který v roce 1997 zpřísnil nároky na jejich transparentnost - a stovky nadací díky němu zmizely ze scény.

A v neposlední řadě značně dospěl neziskový sektor a zprofesionalizoval způsoby, jak dárce oslovit.

Velkou pákou se stal český vynález dárcovských SMS, s nimiž přišla jako první v roce 2001 Nadace rozvoje občanské společnosti. „Od emotivních oslovování typu „pokud nedáte této holčičce peníze, zemře" se také postupně přistoupilo spíše k pobídkám, které dárce a priori nerozhořčí, ale zaujmou ho spíš argumenty a třeba ho i pobaví - jako je prodej toalet či koz pro lidi v Africe," říká hlavní fundraiser Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

 

Tsunami, nebo bezdomovci

 

Podle dva roky starého průzkumu ČSOB dává alespoň jednou ročně na charitu každý druhý Čech, z mezinárodních šetření Gallupova ústavu potom plyne, že každý čtvrtý Čech dává alespoň jednou za měsíc.

V mezinárodním srovnání Gallupu to však není právě dobrý výsledek - v žebříčku World Giving Index, který řadí sto padesát zemí světa podle ochoty dávat peníze na charitu, věnovat čas dobrovolnictví nebo jinak pomoci bližnímu, se Češi pravidelně umisťují ve druhé třetině - loni na 98. příčce vedle Kyrgyzstánu a Tuniska.

Na druhou stranu, o spolehlivosti těchto statistik je nutné trochu pochybovat. „Odpovědi může v jednotlivých zemích posunovat kulturní kontext. V Česku nefunguje například tradice almužen jako v Asii a nebývá také obvyklé nechat u sebe přespat cizího člověka," připomíná Klára Šplíchalová. Češi se zase rádi dobrovolně angažují v nejrůznějších občanských sdruženích a není vůbec jisté, jaká část z nich to považuje za charitu.
Z průzkumů si lze nicméně udělat docela dobrý obrázek o tom, jak typický český dárce vypadá.

Průměrný Čech dnes dá podle zmiňovaných statistik ministerstva financí na charitu okolo dvanácti tisíc korun ročně - jde ale částečně o číslo, které mohou zkreslovat milionové finanční injekce od bohatých mecenášů.

Z loňské ankety agentury Perfect Crowd potom plyne, že průměrným českým dárcem bývá spíše žena, nerozhodná, věnuje jednotlivě spíš malé částky, a to organizacím, které zná ze svého okolí a kterým věří - a často za svoji pomoc očekává nějakou odměnu.
Obecně jsou Češi ochotni darovat hlavně na akutní pomoc obětem katastrof, podle Fóra dárců sbírkám vévodí asijské tsunami z roku 2004 nebo tři roky staré zemětřesení na Haiti, favoritem jsou i domácí povodně. „Obecně je klíčové, jak snadno se dá téma sbírky vysvětlit - na dítě, ženu v nesnázích nebo trpící zvíře se vybírá snáz než na obecné lidskoprávní téma jako političtí vězni," shrnuje zkušenosti zdejších neziskovek Šplíchalová. Nejsložitěji se podle místních fundraiserů vybírají peníze na pomoc Romům, bezdomovcům, propuštěným vězňům nebo drogově závislým. Anebo na válečné konflikty - k nejméně úspěšným sbírkám patří napříč neziskovkami například ta na pomoc obětem konfliktu v Sýrii. „Zřejmě proto, že v něm nejsou oběti z médií tak jednoznačně čitelné, navíc už trvá poměrně dlouho - vždycky se snáz vybírá na jednorázovou věc," říká Vyhnálek.

S pravidelným dáváním mají Češi vůbec trochu potíž - formou trvalého platebního příkazu darují jen necelá dvě procenta Čechů.

 

Zalijte květináč

 

S přibývajícím počtem sbírek zároveň musejí neziskovky hledat stále kreativnější cesty, jak dárce právě pro svůj projekt oslovit. A stále více než v pouličních sbírkách se bojuje hlavně v kyberprostoru.

Úspěšnou cestu ukazuje například kampaň Člověka v tísni „skutečný dárek", přes kterou už pátým rokem v

e-shopu nabízí koupi hejna slepic, kamen nebo záchodu, jež potom organizace rozdá lidem v rozvojových zemích.

Jen vloni se přes e-shop vybralo 12 milionů, táhnou prý hlavně kuřata, kozy a školní pomůcky.
Velkou výzvu pro charitativní sbírky představují sociální sítě a chytré telefony. Například v USA je s oblibou využívána možnost, aby si dárce na svém telefonu nastavil aplikaci, která zařídí, aby se při každém posunutí budíku směrem vpřed automaticky odeslala určitá částka na zvolený účet. Experimentují i české neziskovky - Fórum dárců vyvinulo mobilní aplikaci pro snadnější odesílání DMS, SOS vesničky zase pracují s facebookovou aplikací Zahradník. Pokud dárce pošle DMS, dostane kód, jímž může na facebookovém profilu vesniček „zalít" květináč s projektem, který podpořil - a informaci o svém daru zveřejnit i na svém profilu.
Jak ukazují nejrůznější studie, dobrý pocit se ale dostaví i tehdy, pokud na svůj dar člověk nikde neupozorní. Banální fakt letos znovu potvrdila dvojice vědců Elizabeth Dunnová a Michael Norton z Harvardovy univerzity a Univerzity Britské Kolumbie: pomoc ostatním je zásadním zážitkem, který přináší radost i samotnému dárci. Prostě čím více darů, tím více štěstí na obou stranách. „Je škoda té synergie nevyužít," shrnuje efekt svých zjištění Elizabeth Dunnová.

 

Autor: Lucie Kavanová

Aktuality

Rychlá nabídka

Kontakt

Fórum dárcůFórum dárců nám. Winstona Churchilla 1800/2 130 00   Praha 3 Czech Republic CZ 725 999 103 donorsforum@donorsforum.cz

Projekty

Sociální sítě

Web Fóra dárců byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro nestátní neziskové organizace...