Dárcovství v Česku nevzkvétá. Řešení může přinést sociální podnikání a lepší práce s individuálními dárci.
Praha – 31. 5. 2023 Výsledky nedávného průzkumu Fóra dárců ukázaly, že situace v oblasti dárcovství není jednoduchá. Ekonomické dopady krize se dotýkají i tohoto segmentu a některým charitativním organizacím chybí peníze na jejich bohulibou činnost.
„Situace je pro české neziskovky opravdu náročná. Víme, že pro dárce a jeho rozhodnutí darovat je důležitá transparentnost organizace a přispívání pomocí ověřených nástrojů,“ říká Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců a dále doplňuje: „v této náročné situaci tak může pomoci více faktorů, a to např. novela zákona o veřejných sbírkách, která by usnadnila soukromé dárcovství, sociální podnikání, a také aktivní komunikace neziskovek s jejich dárci.“
Jedním z hlavních závěrů našeho průzkumu je zjištění, že příjmy z vlastní činnosti tvoří jeden z hlavních zdrojů financování pro téměř polovinu dotázaných NNO (42,7 %). Kromě toho provozuje 13,5 % organizací sociální podnikání, a dalších 9 % uvažuje o rozšíření do této oblasti. Nejčastěji o sociálním podnikání uvažují organizace zaměřené na pomoc nemocným a lidem s handicapem, seniory a sociálně znevýhodněné.
V souvislosti s aktuální situací přijímají opatření proti poklesu příjmů téměř tři čtvrtiny organizací (73 %) a hledají nové zdroje financování a příležitostí. Provádějí změny
v marketingové komunikaci a zaměřují se na vlastní doplňkovou výdělečnou činnost.
„Sociální podnikání i sociální ekonomika bude podle mého názoru stále více podporována, a to jak u nás, tak i v rámci evropského společenství. Např. ve strategickém rámci politiky zaměstnanosti u nás do roku 2030 se zdůrazňují principy rovného přístupu začleňování,“ říká Marie Dohnalová, expertka na principy a projekty sociálního podniku a na zahraniční přístupy k sociálnímu podnikání a dodává: „ve své praxi vidím, že studenti na vysokých školách mají stále větší zájem dozvědět se více o tom, co sociální podnikání obnáší a také porozumět tomuto přístupu, který propojuje ekonomické a sociální aktivity. Někteří absolventi již dokonce sociální podnik založili nebo základají.“
Bohužel, více než 40 % organizací (41,6 %) hlásí pokles darů od firem či jednotlivců ve srovnání s předchozími roky. Tento pokles je patrný jak u individuálních darů (30,3 % dotázaných organizací), tak u firemních darů (také 30,3 % dotázaných organizací). Téměř pětina organizací (19,1 %) se dokonce potýká s poklesem obou typů darů současně.
Průzkumu se zúčastnily NNO různých právních forem, přičemž nejvíce z nich sídlí v Praze (61,8 %), druhý nejvíce zastoupený kraj je Jihomoravský (10,1 % respondentů). Celostátní působení vykazuje 71,9 % organizací, zatímco zbývajících 28,1 % funguje na regionální úrovni.
Současná doba je obzvláště náročná také pro nově vzniklé neziskové organizace, které ještě nemají potřebné stabilní zázemí, ale i pro oblast neformálního pečování, v níž existuje mnoho úskalí. Její význam je ale v celém společenském systému klíčový, nelze jej však považovat za samozřejmý. Pečování zůstává především dobrovolnou a někdy i křehkou volbou pečujících, kterou nelze považovat za standard. Je tedy nutné, aby stabilní podpora byla, jak ze strany sátu, tak i ze strany krajů a firem.
Bližší informace k průzkumu Fóra dárců k analýze dárce, který posílá DMSky najdete v tiskové zprávě zde.
