Majetek je základním atributem nadace i nadačního fondu, je právní podstatou jejich existence jako účelových sdružení majetku. Skladba majetku, nakládání s majetkem a jeho využívání k naplnění účelu je u nadace a nadačního fondu odlišné.
A. Nadace
Co je majetek nadace
Majetek nadace tvoří nadační jistina a ostatní majetek (§335 OZ). Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popř. i nadačních darů. Peněžní vyjádření hodnoty nadační jistiny je nadační kapitál. Výše nadačního kapitálu je obligatorní náležitostí nadační listiny a zapisuje se do nadačního rejstříku.
Skladba nadační jistiny není do nadačního rejstříku zapisována. Nadace však musí vést evidenci skladby nadační jistiny, aby byla schopna ji prokázat při uplatnění osvobození výnosů nadační jistiny od daně z příjmů.
Důkazní břemeno je na straně nadace. Doporučováno je alespoň jednou ročně projednat aktuální skladbu nadační jistiny na zasedání správní rady a uvést ji v zápise ze zasedání.
Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500.000 Kč (§336 OZ). Vklady do nadační jistiny v této minimální hodnotě musí vložit před vznikem nadace její zakladatelé.
Minimální hodnota nadační jistiny musí být zachována po celou dobu existence nadace pod sankcí zrušení nadace, poklesne-li hodnota nadační jistiny pod 500.000 Kč na dobu delší než jeden rok od konce účetního období, v němž ke snížení došlo.
Další zásadní charakteristikou nadační jistiny je, že z ní může nadace využívat pro svou činnost pouze výnosy. Funkcí nadační jistiny je zajištění dlouhodobě stability nadace a její nezávislosti na externích zdrojích financování.
Je však otázkou, zda nadační jistina ve stanovené minimální hodnotě může tuto svou funkci plnit, resp. je otázkou, jaká musí být výše nadační jistiny, aby mohla tuto funkci plnit.
Je-li nadační jistina v nepeněžité formě, mohou to být věci, které splňují předpoklad trvalého výnosu a nesmí sloužit jako jistota (§327 OZ). Předpokladem trvalého výnosu se rozumí schopnost věci v nadační jistině generovat příjem po delší dobu, aniž by tím byla dotčena její podstata.
Obecně lze říci, že předpoklad trvalého výnosu splňují kromě peněz zejména nemovitosti (výnos - pronájem), umělecká díla (výnos – pronájem), cenné papíry (výnos – úrok, dividenda), autorská a patentová práva (výnos – licence, prodej práv).
Ostatní majetek nadace není v OZ nijak vymezen. S tímto ostatním majetkem může nadace nakládat bez omezení, může ho i celý spotřebovat.
Při založení nadace musí zakladatelé uvažovat i o poskytnutí prostředků do tohoto ostatního majetku nadace, aby mohla realizovat svou činnost do doby, než získá další zdroje financování (např. formou sponzoringu, dárců, výnosů vlastní činnosti a výnosu nadační jistiny).
Nakládání s nadační jistinou
Nadační jistina je vytvořena při založení nadace vklady zakladatelů. Občanský zákoník upravuje poměrně podrobně v §327 - 333 vklady do nadace, určení jejich hodnoty, jedná-li se o nepeněžité vklady, a správu vkladů správcem vkladu. Ustanovení o určení hodnoty nepeněžitých vkladů se analogicky použijí i pro stanovení hodnoty darů vkládaných do nadační jistiny po vzniku nadace.
Po vzniku nadace lze nadační jistinu rozmnožit nadačními dary nebo rozhodnutím správní rady o rozmnožení nadační jistiny a navýšení nadačního kapitálu.
Věci nepeněžního charakteru rozmnožující nadační jistinu musí, stejně jako vklady zakladatelů, splňovat předpoklad trvalého výnosu. Ve vztahu k nepeněžním darům do nadace, tj. po vzniku nadace, upravuje občanský zákoník v §334 odst. 2, tzv. vyvratitelnou právní domněnku, že nepeněžitý dar, který splňuje předpoklad trvalého výnosu a neslouží jako jistota, je určen do nadační jistiny.
V praxi to znamená, že dárce takového daru, je-li jeho vůlí, aby nadace s jeho darem mohla volně disponovat, nikoliv pouze užívat jeho výnos, musí v darovací smlouvě určit dar do tzv. ostatního majetku nadace.
Občanský zákoník výrazně omezuje nakládání s nadační jistinou. Co tvoří nadační jistinu nelze zastavit ani použít k zajištění dluhu. V praxi to například znamená, že si nadace nemůže vzít hypotéku na rekonstrukci nemovitosti, kterou má v nadační jistině, pokud by měla nemovitost použít jako záruku.
Tento zákaz se nesystémově prolamuje v případě, že nadace provozuje obchodní závod (§502 OZ). Obchodní závod je soubor všech prostředků, které podnikatel – zde nadace - využívá k tomu, aby mohl podnikat. Nadace může obchodní závod provozovat jako svou vedlejší činnost.
V rozsahu potřebném pro plynulý provoz obchodního závodu může nadace zastavit věci v nadační jistině nebo je může použít k zajištění dluhu.
Takový postup může být pro nadaci ohrožující. Neúspěšným podnikáním může přijít o část své nadační jistiny a pokud by hodnota nadační jistiny klesla pod 500.000 Kč byla by ohrožena sama existence nadace.
Skladba nadační jistiny nemusí být neměnná. Je možné provádět tzv. změnu věcné skladby nadační jistiny (§338 OZ). Správní rada může rozhodnout o takové změně za předpokladu, že zůstane zachována hodnota nadační jistiny a že provedení takové změny neodporuje vůli zakladatele, jako vkladatele majetku, do nadační jistiny nebo dárce, který vložil dar do nadační jistiny.
Typickými změnami skladby nadační jistiny jsou nákup nemovitosti („výměna“ za peníze, popř. cenné papíry), prodej nemovitosti, kdy se do nadační jistiny vrací peníze v hodnotě, v níž byla nemovitost vedena jako součást nadační jistiny, obdobně prodej a nákup uměleckých děl či nákup cenných papírů.
Při nakládání s nadační jistinou je správní rada povinna nakládat s nadační jistinou s péčí, kterou občanský zákoník stanoví pro správu cizího majetku (§340 OZ).
Občanský zákoník odkazuje na prostou správu cizího majetku, tzn. na správu, při níž je nutné činit vše k zachování spravovaného majetku. V podmínkách nadace je nutné činit vše k zachování hodnoty nadační jistiny. Pokud by správní rada na tuto povinnost rezignovala, jednalo by se o porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Zvýšení nadačního kapitálu
Nadační kapitál lze navýšit rozhodnutím správní rady po předchozím souhlasu dozorčí rady o vkladu nadačního daru do nadační jistiny nebo rozhodnutí o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu.
Při rozhodnutím o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu nedojde k navýšení celkového majetku nadace, protože se jedná pouze o účetní operaci na straně pasiv. Velmi zjednodušeně lze říci, že v tomto případě se nadační kapitál navyšuje z ostatního majetku nadace.
Rozhodnout o rozmnožení nadační jistiny a navýšení nadačního kapitálu může správní rada nadace až po schválení účetní závěrky při současném splnění dvou podmínek:
- Zvýšení nadačního kapitálu nesmí být vyšší než rozdíl mezi výší vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze (bilanci) na straně pasiv a nadačním kapitálem, a zároveň
- ke zvýšení nadačního kapitálu nesmí být použity vlastní zdroje, které jsou účelově vázané a jejichž účel nelze měnit.
Rozhodnutí musí obsahovat částku, o níž se nadační kapitál zvyšuje, a označení zdroje, z něhož se nadační kapitál zvyšuje, podle struktury vlastních zdrojů financování majetku nadace v účetní závěrce.
Rozhodnutím o rozmnožení nadační jistiny o hodnotu daru dojde k faktickému navýšení majetku nadace o tuto hodnotu. Předmět daru musí splňovat předpoklad trvalého výnosu a musí být stanovena jeho hodnota. Navýšení nadačního kapitálu musí odpovídat stanovené hodnotě daru.
Rozhodnutí o navýšení nadačního kapitálu musí v tomto případě obsahovat částku, o kterou se nadační kapitál navyšuje, popis věci, která rozmnožuje nadační jistinu a údaj o hodnotě věci a u nepeněžitého daru i uvedení způsobu, jak byla hodnota daru stanovena.
U darů do nadační jistiny je nutné mít na zřeteli, že tento dar nemůže být použít k přímé činnosti nadace, k poskytování nadačních příspěvků. Stane se z něj součást nadační jistiny, z níž může nadace používat pouze výnosy. A stane-li se součástí nadační jistiny, lze ho z ní vyjmout pouze změnou její věcné skladby, tj. za protiplnění nebo za splnění zákonných podmínek rozhodnutím o snížení nadačního kapitálu.
Proto je v případě darování do nadace vhodné s dárcem projednat, jakým způsobem chce nadaci podpořit, z čehož vyplyne i způsob užití jeho daru.
Snížení nadačního kapitálu
Nadační kapitál lze i snížit rozhodnutím správní rady po předchozím souhlasu dozorčí rady, pokud to nezakazuje nadační listina.
Ke snížení nadačního kapitálu může dojít dvěma způsoby – snížením nadačního kapitálu krácením nadační jistiny podle §344 OZ, nebo snížením nadačního kapitálu podle §346 OZ, pozbude-li nadace některou část nadační jistiny nebo klesne-li podstatně její hodnota.
Jako podmínku snížení nadačního kapitálu krácením nadační jistiny občanský zákoník stanoví, aby bylo provedeno v zájmu na hospodárnějším naplňování účelu nadace. Dodržení této velmi obecně formulované podmínky bude věcí rozhodovací praxe rejstříkových a popř. odvolacích Vrchních soudů při rozhodování o povolení zápisu snížení nadačního kapitálu.
Obvykle bude důvodem ke snížení nadačního kapitálu krácením nadační jistiny potřeba uvolnění části nadační jistiny v situaci, kdy nadační jistina nepřináší dostatečné výnosy, nadace přišla o část svých zdrojů a potřebuje investovat do dalších popř. nových rozvojových nadačních projektů.
Může se např. jednat i o situaci, kdy nadační jistina, resp. její část, nepřináší výnosy a náklady na její údržbu neúměrně zatěžují ostatní majetek nadace.
Důvodem ke snížení nadačního kapitálu nemůže být potřeba přímo či nepřímo krýt náklady na správu nadace.
Pro snížení nadačního kapitálu OZ stanoví limit (§344 odst. 1). Snížit nadační kapitál lze nejvýše o částku odpovídající pětině výše nadačního kapitálu v průběhu pěti let.
Takto stanovený limit však není nepřekročitelný. Z aplikační praxe vyplývá, že nadační kapitál lze snížit z důvodů hodných zvláštního zřetele i o vyšší částku než odpovídá jedné pětině výše nadačního kapitálu za pět let.
Jestliže nadační jistina nebo její část ohrožuje existenci nadace tím, že většina disponibilních prostředků nadace musí být vynakládána k tomu, aby se zachovala nadační jistina (např. chátrající nemovitost poskytnutá jako dar do nadační jistiny), je veřejný zájem na udržení existence nadace vyšší než požadavek na dodržení zákonem stanoveného limitu možnosti snížení nadačního kapitálu.
Vždy však bude v těchto extrémních případech záležet na posouzení soudu, zda snížení nadačního kapitálu o více než zákonný limit připustí.
Od situace uvedené shora, kdy se nadační jistina snižuje na základě rozhodnutí správní rady v zájmu hospodárnějšího naplňování účelu nadace, občanský zákoník odlišuje situaci, kdy nadace pozbude některou část nadační jistiny nebo podstatně klesne hodnota nadační jistiny (§346 OZ). Jako příklad lze uvést zničení nemovitého majetku povodní, požárem či bankrotem finanční instituce. V takovém případě je nadace povinna bez zbytečného odkladu nadační jistinu doplnit.
Není-li to dobře možné z jakéhokoliv důvodu, sníží nadace rozhodnutím správní rady po předchozím souhlasu dozorčí rady nadační kapitál v rozsahu odpovídajícím ztrátě.
O snížení nadačního kapitálu, při poklesu hodnoty nadační jistiny, se rozhoduje na základě účetní závěrky, která musí být ověřena auditorem (§341 odst. 2 OZ).
V žádném případě však nelze snížit nadační kapitál pod hranici 500.000 Kč.
Nakládání s ostatním majetkem nadace
Ostatní majetek nadace používá v souladu s účelem nadace k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti, k naplnění svého účelu (realizace nadačních programů), k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny a k úhradě nákladů na vlastní správu.
Pod „náklady na vlastní správu“ lze rozumět zejména náklady na provoz nadace, které nelze přiřadit k jednotlivým činnostem k naplnění účelu nadace, mzdy ředitele a zaměstnanců nadace, které nelze přiřadit k jednotlivým činnostem nadace (projektům), náklady na činnost správní a dozorčí rady/revizora a odměny za výkon funkce členů správní rady a dozorčí rady/revizora, jsou-li vypláceny, náklady na propagaci nadace, náklady spojené s auditem, s vedením účetnictví. Náklady na správu nadace v sobě budou zahrnovat i náklady na zhodnocení nadační jistiny.
Nadace je povinna účtovat odděleně o nadačních příspěvcích, ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu.
Poskytování nadačních příspěvků
Poskytování nadačních příspěvků je jedním ze způsobů nakládání s majetkem nadace. OZ neobsahuje definici nadačního příspěvku. Svou právní podstatou je nadační příspěvek věcným bezúplatným plněním, které nadace poskytuje třetí osobě v souladu s účelem nadace.
Z ustálené nadační praxe vyplývá, že nadačním příspěvkem může být jakákoliv hmotná či nehmotná věc, která má kladnou majetkovou hodnotu.
Vztah mezi nadací a příjemcem nadačního příspěvku je smluvním vztahem na základě tzv. inominátní smlouvy, pro kterou není stanovena obligatorní písemná forma. Písemnou formu však lze doporučit s výjimkou případů, kdy z objektivních důvodu není možné tuto formu použít. V písemném vyhotovení smlouvy lze stanovit podmínky poskytnutí nadačního příspěvku včetně účelu, popř. způsobu použití.
Příjemce nadačního příspěvku je povinen nadaci na požádání prokázat, jak nadační příspěvek použil. Pokud ho použil v rozporu s ujednanými podmínkami, je povinen nadační příspěvek nadaci vrátit jako bezdůvodné obohacení (§354 OZ).
Není-li o poskytnutí nadačního příspěvku uzavřena písemná smlouva, může se nadace dostat do tzv. důkazní nouze při vymáhání dodržení sjednaných podmínek a při požadavku na vrácení nadačního příspěvku. Pro písemnou formu nejsou stanovena formální pravidla. Smlouva může být uzavřena i cestou e-mailové komunikace, není nutný ověřený podpis.
Občanský zákoník stanoví pravidla omezující poskytování nadačních příspěvků členům orgánů a zaměstnancům nadace a osobám jim blízkým, aby se vyloučila možnost zvýhodnění těchto osob z titulu jejich postavení v nadaci (§353 odst. 1 OZ).
Omezení poskytování nadačních příspěvků se vztahuje i na zakladatele nadace. Je nežádoucí, aby zakladatel nadace založil veřejně prospěšnou nadaci, jejímž skrytým účelem by byla podpora jeho samého.
Na druhou stranu mohou nastat naprosto neočekávané situace, kdy dojde na straně zakladatele k natolik podstatné změně okolností, že se stane osobou splňující pravidla nadace pro to stát se příjemcem nadačního příspěvku. Pro tyto případy může správní rada po projednání s dozorčí radou nadace či jejím revizorem rozhodnout o poskytnutí nadačního příspěvku i zakladateli nadace [2] Svejkovský, J., Deverová, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 379 - 380.
To platí i pro poskytnutí nadačního příspěvku osobám zakladateli blízkým. Omezení poskytnutí nadačního příspěvku zakladateli a osobám jemu blízkým se neuplatní v případě soukromé nadace.
Za účelem zachování nadačního kapitálu je stanovena situace, za které nadace nesmí poskytovat nadační příspěvky vůbec. Nelze tak činit v případě, kdy výše vlastních zdrojů financování majetku nadace, které jsou vykazované v rozvaze na straně pasiv, bude nižší než výše nadačního kapitálu, ke kterému se připočtou:
- Zvýšení nadačního kapitálu v důsledku přijetí nadačního kapitálu nebo rozhodnutí, i když ještě nebylo zapsáno do veřejného rejstříku, a
- vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit, nebo když bude nižší než upravená výše nadačního kapitálu v důsledku poskytnutí nadačních příspěvků. Pokud by tato situace nastala a příspěvek by byl i tak poskytnut, bude záležet, zda byl příjemce v dobré víře, že je příspěvek poskytnut řádně, či nikoliv. V případě, že by byl v dobré víře, mohl by si nadační příspěvek ponechat. V opačném případě by jej musel vrátit [3] Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy, online. Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské, Fórum dárců, 2013, str. 51. Dostupný na www.donorsforum.cz.
------------------------------------------------------
B. Nadační fond
Majetek
Majetek nadačního fondu je jednosložkový. Nadační fond nevytváří nadační jistinu, což znamená, že u nadačního fondu neexistuje nadační kapitál. Majetek nadačního fondu tvoří soubor vzniklý z vkladů zakladatelů a darů, jejichž předmět nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu (§398 OZ).
Výše vkladu zakladatele není stanovena, může být zcela minimální (např. 1 Kč). Reálná výše vkladu zakladatele do nadačního fondu se bude odvíjet od účelu, k němuž zakladatel/é nadační fond zakládá/dají a od jeho/jejich představy o možnostech získání prostředků na činnost nadačního fondu.
Nakládání s majetkem
Celý majetek nadačního fondu může být spotřebován k realizaci účelu, pro který byl založen a k úhradě nákladů na správu nadačního fondu. Náklady na správu nadačního fondu tvoří zejména provozní náklady nadačního fondu, které nelze přiřadit k jednotlivým činnostem k naplnění účelu nadačního fondu, náklady na propagaci nadačního fondu, náklady na mzdu ředitele a zaměstnanců nadačního fondu, náklady na činnost správní a dozorčí rady/revizora a odměny za výkon funkce členů správní rady a dozorčí rady/revizora, jsou-li vypláceny, náklady spojené s vedením účetnictvím.
Co je v majetku nadačního fondu, nelze zastavit, ani použít k zajištění dluhu.
Majetek nadačního fondu lze zcizit tzn. prodat, darovat nebo jinak převést na jinou osobu, je-li to v souladu s účelem nadačního fondu.
OZ předpokládá, že nadační fond může svůj majetek využívat k investicím. Investování omezuje stanovením podmínky, že investice musejí být obezřetné, tzn., že nadační fond musí rozhodovat o investicích s ohledem na výnos a předpokládaný zisk (§398 odst. 2 OZ).
Zároveň by měl rozložit investiční riziko tak, aby dosáhl optimálního poměru mezi pevným příjmem a pohyblivými výnosy. Jako postupy odpovídající zákonnému vymezení obezřetných investic lze uvést rozložení investic do různých aktiv, konzervativní investiční strategie.
Za nakládání s majetkem nadačního fondu odpovídají členové správní rady s péčí řádného hospodáře.
Poskytování nadačních příspěvků
Občanský zákoník v případě nadačního fondu mlčí, pokud jde o poskytování nadačních příspěvků. V souladu se zásadou uplatňující se v soukromém právu „Co není zakázáno, je dovoleno“ může nadační fond nadační příspěvky poskytovat a poskytování nadačních příspěvků je skutečně velmi častým způsobem použití majetku nadačního fondu.
OZ nestanoví žádná omezení poskytování nadačních příspěvků, omezující ustanovení (§353 odst. 1 a 2 OZ) se na nadační fondy nevztahuje. Limitaci poskytování nadačních příspěvků ale může stanovit zakladatel v nadační listině.
Nadační fond může poskytnout na rozdíl od nadace nadační příspěvek i osobě, která je členem jeho orgánu, nebo která je jeho zaměstnancem.
Zde však zmíním podstatný daňový aspekt poskytování nadačních příspěvků nadačním fondem jeho zaměstnancům. Podle §4 odst. 1 písm. j) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se osvobození od daně z příjmu poskytnutého nadačního příspěvku nevztahuje na zaměstnance nadačního fondu ani na osoby tomuto zaměstnanci blízké.
Naopak na zakladatele nadačního fondu se osvobození nadačního příspěvku od daně vztahovat bude. Na zaměstnance nadačního fondu se bude osvobození od daně vztahovat pouze tehdy, půjde-li o nadační příspěvek poskytnutý nadačním fondem výlučně ke kompenzaci jeho zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení.
K právní podstatě nadačního příspěvku a ke smluvnímu zajištění nadačního příspěvku viz výklad u nadací.
