Obligatorními orgány nadace a nadačního fondu jsou správní rada a dozorčí rada nebo revizor. Nadace i nadační fond mohou vytvářet další fakultativní orgány, které mohou být upraveny v nadační listině nebo ve statutu. Obvyklým fakultativním orgánem bývá ředitel nadace nebo nadačního fondu.
A.NADACE
a. Správní rada
Správní rada je nejvyšším orgánem řízení nadace a orgánem, který stanoví nadační strategii a rozhoduje ve všech oblastech činnosti nadace – hlavní činnosti, kterou je naplňování účelu nadace, správa majetku nadace i realizace vedlejší činnosti.
Členství obecně
Správní rada musí mít nejméně tři členy. Stanovení počtu členů správní rady je obligatorní náležitostí nadační listiny. Počet členů může být stanoven jako pevný (např. 3 členové), jako minimální (např. minimálně 5 členů) nebo rozpětím (např. 5 - 9 členů).
Členem správní rady může být fyzická nebo právnická osoba, kterou při výkonu funkce zastupuje zmocněná fyzická osoba nebo statutární orgán právnické osoby. Nestanoví-li nadační listina jinak, lze být členem správní rady opakovaně bez omezení počtu opakování.
Pro stanovení funkčního období platí priorita jeho stanovení v nadační listině.
Neurčí-li jiné funkční období nadační listina je ze zákona pětileté (§364 OZ). Funkční období může být stanoveno uvedením počtu let, lze stanovit i funkční období na dobu neurčitou. Nadační listinou může být funkční období stanoveno i rozdílně pro jednotlivé členy správní rady.
Variant k takovému určení existuje řada. Například v situaci, kdy je členem správní rady zakladatel, bývá jeho funkční období stanoveno na dobu neurčitou, někdy formulováno jako „doživotní členství“. Takové členství skončí jen ztrátou podmínek pro členství nebo na straně člena odstoupením nebo úmrtím.
V některých případech se stanovení omezení počtu možných opakování členství, např. na dvě po sobě jdoucí funkční období. Nebo se funkční období stanoví rozdílně pro jednotlivé skupiny členů správní rady, např. třetiny. Jako výhoda takové úpravy je uváděna kontinuita činnosti správní rady při personálních výměnách ve správní radě.
Neurčí-li nadační listina jinak, volí a odvolává své členy správní rada sama. Velmi často je v nadačních listinách upraveno právo zakladatele jmenovat a odvolávat členy správní rady. Toto právo je jednou z nejvýraznějších možností, jak může zakladatel uplatňovat svůj vliv na chod nadace.
V nadační listině může být stanoveno, že určitý počet členů správní rady musí být zvolen z kandidátů navržených osobami určenými nadační listinou, případně osobami určenými způsobem tam stanoveným. Tímto způsobem může být založeno právo osob stojících jinak mimo nadaci, ovlivňovat její činnost a fungování.
Výkon funkce člena správní rady, stejně jako dozorčí rady, je závazkem osobní povahy. To však nebrání tomu, aby zmocnil jiného člena správní rady (dozorčí rady), aby za něj při jeho neúčasti na zasedání správní rady hlasoval (§159 odst. 2 OZ).
Toto zmocnění je dáno přímo ze zákona, není nutné tento postup stanovit v nadační listině nebo ve statutu nadace.
Podmínky členství ve správní radě
Podmínky pro členství ve správní radě stanoví OZ specificky pro nadace v §363 a dále musí být dodrženy obecné podmínky pro členství v orgánech právnické osoby podle §152 a §153. Další omezení členství může stanovit nadační listina.
Člen správní rady nesmí být v pracovním poměru vůči nadaci. Důvodem tohoto vyloučení zaměstnanců může být snaha o nezávislost správní rady, o oddělení správní rady jako orgánu, který rozhoduje, např. o strategických otázkách nadace, o rozpočtu, o nakládání s majetkem, od zaměstnanců, kteří rozhodnutí správní rady budou realizovat a mohli by rozhodování ovlivňovat ve svůj „zaměstnanecký“ prospěch.
Dále je pro členy správní rady stanovena neslučitelnost jejich členství s členstvím v dozorčí radě.
Požadavek bezúhonnosti se nestanoví jako bezúhonnost, za kterou se obecně považuje situace, kdy osoba nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin.
Pro nadace se bezúhonnost vymezuje úžeji - jako bezúhonnost ve vztahu k účelu nadace. V praxi to např. znamená, že členem správní rady nadace podporující nadané děti může zůstat osoba, která zavinila autonehodu a byla odsouzena za spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, protože tento trestný čin nijak nesouvisí s účelem nadace.
Obecným požadavkem pro všechny právnické osoby je plná svéprávnost členů orgánu.
Další obecnou podmínkou je notifikační povinnost o osvědčení úpadku. Znamená to, že osoba, které byl osvědčen úpadek, pokud je členem orgánu nadace, musí toto oznámit tomu, kdo ho do funkce povolal (u nadace zakladateli nebo správní radě). Ten může rozhodnout, že osvědčení úpadku není překážkou výkonu funkce v nadaci a že osoba v úpadku může členem orgánu nadace zůstat.
Péče řádného hospodáře
Členové správní rady i členové všech ostatních orgánů nadace jsou povinni svou funkci vykonávat dle §159 OZ s péčí řádného hospodáře, totiž že funkci musí člen správní rady vykonávat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Co jednotlivé složky péče řádného hospodáře znamenají?
Nezbytnou loajalitu lze charakterizovat jako povinnost člena správní rady při výkonu funkce vždy upřednostňovat zájmy nadace před zájmy vlastními. Do povinnosti loajality patří i povinnost mlčenlivosti o důvěrných informacích, které člen správní rady při výkonu své funkce získal.
Požadavek jednat s potřebnými znalostmi neznamená, že člen správní rady musí mít v rozhodované věci odborné znalosti. Postačuje běžná péče a běžná opatrnost. Jiná situace je v případě, že členem správní rady je ten, kdo je odborníkem v příslušné oblasti – jako příklad lze uvést advokáta, účetního, daňového poradce. U takového člena správní rady se předpokládá odborná péče, jestliže se ve vztahu s nadací identifikuje jako odborník. Jedná-li pak bez této náležité odborné péče, jde to k jeho tíži.
Pokud člen správní rady určité problematice nerozumí, nemá znalosti nutné ke kvalifikovanému rozhodnutí, je jeho povinností obstarat jinou osobu, která potřebné znalosti má a pomůže mu věc posoudit. Člen správní rady je odpovědný za výběr takové vhodné osoby, k rozhodnutí či plnění úkolů, na které sám nestačí nebo k nim není kvalifikován.
Je-li porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře způsobena škoda, uhradí ji nadace ze svého majetku. Člen správní rady za závazky nadace v zásadě neodpovídá. Nadace může požadovat náhradu způsobené škody, kterou uhradila, na členovi správní rady, který nejednal s péčí řádného hospodáře. Ve vztahu k 3. osobám pak z §159 odst. 3 OZ vyplývá ručení členů správní rady, v případě, že porušili povinnosti vyplývající z jejich funkce.
Neuhradí-li člen správní rady nadaci škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, ačkoliv je povinen škodu nahradit (na základě dohody s nadací nebo na základě rozhodnutí soudu), ručí věřiteli nadace za dluh nadace v rozsahu, v jakém škodu nadaci neuhradil, a věřitel se nemůže domoci na nadaci plnění.
Odměňování členů správní rady
Odměňování členů správní rady občanský zákoník nijak neupravuje. Možnost odměňování správní rady může zakladatel upravit v nadační listině nebo bývá odměňování upraveno ve statutu nadace.
Obvyklé bývá, že členové správní rady vykonávají svou funkci bez nároku na odměnu a je-li odměna poskytována, jedná se o zohlednění jejich podílu na činnosti nadace, využití odborných znalostí a zkušeností členů správní rady. Odměnu členovi správní rady nelze poskytovat na základě pracovně právního vztahu. Vždy se jedná o odměnu člena orgánu za výkon funkce.
Zánik členství ve správní radě
Členství ve správní radě končí uplynutím funkčního období, odstoupením, odvoláním nebo úmrtím.
Odstoupí-li člen správní rady prohlášením došlým nadaci, zanikne jeho funkce uplynutím dvou měsíců ode dne doručení prohlášení, postačí i doručení e-mailem. Aplikační praxe akceptuje pro odstoupení i ústní sdělení odstoupení na zasedání správní rady, které je zaznamenáno v zápise ze zasedání.
Lhůta dvou měsíců podle §160 OZ je závazná pro odstupujícího člena. Nadace může na místo odstupujícího člena jmenovat nového člena i v kratší lhůtě. Účelem dvouměsíční lhůty je poskytnout právnické osobě časový prostor pro řešení vzniklé personální situace.
Odvolat lze člena správní rady, nestanoví-li nadační listina další důvody, pokud člen závažně nebo opakovaně porušil nadační listinu nebo statut či porušil zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace. Člena správní rady odvolá ten orgán nadace, kterému tuto působnost svěří nadační listina, jinak ho odvolá správní rada.
Neodvolá-li příslušný orgán člena správní rady do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k odvolání dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod vznikl, může člena správní rady odvolat soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem; právo domáhat se odvolání člena správní rady zaniká, nebylo-li uplatněno do roka ode dne, kdy důvod k odvolání vznikl.
Osobou, která osvědčí právní zájem, je ten, koho se rozhodovaná věc nějakým způsobem dotýká. Může to být zakladatel, člen správní rady, člen dozorčí rady, popř. dárce a sponzor nadace. Soudu při podání návrhu musí svůj zájem vysvětlit a je na soudu, aby posoudil jeho aktivní legitimaci (oprávnění) k podání návrhu.
Zanikne-li členství ve správní radě, zvolí k tomu příslušný orgán nového člena do tří měsíců. Neučiní-li to, jmenuje nového člena správní rady soud na návrh dozorčí rady nebo na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, na dobu, dokud není řádně zvolen nový člen.
Pokud je orgánem, který volí nové členy správní rady sama správní rada a nastane situace, že počet členů správní rady poklesne pod usnášeníschopnou většinu, jmenuje nového člena, resp. nové členy správní rady soud i bez návrhu.
V případě poklesu počtu členů správní rady pod usnášeníschopnou většinu je možné postupovat i cestou jmenování opatrovníka nadace soudem (§486 n. OZ). Opatrovník nabývá svým jmenováním působnost statutárního orgánu a jeho základním úkolem je zajistit řádné ustavení členů správní rady tak, aby správní rada byla usnášeníschopná.
O jmenování opatrovníka lze požádat i v situaci, kdy je u soudu vedeno řízení o jmenování členů správní rady soudem. To může trvat delší dobu, i několik měsíců. V tomto případě může soud jmenovat na návrh nadace opatrovníka, tzv. předběžným opatřením. Opatrovník pak vede nadaci v pozici statutárního orgánu do dne rozhodnutí soudu o jmenování nových členů správní rady. Jmenování opatrovníka je vždy na uvážení soudu podle konkrétní procesní situace.
Působnost a rozhodování správní rady OZ definuje správní radu jako statutární orgán nadace, jejíž působnost je určena primárně ustanovením §163 OZ – správní radě náleží veškerá působnost, kterou nadační listina, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu nadace. Občanský zákoník nad rámec tohoto obecného vymezení působnosti statutárního orgánu svěřuje správní radě řadu konkrétních řídících pravomocí.
Správní rada vydává statut v případě, že statut nevydá zakladatel při založení nadace, a rozhoduje o jeho změnách po předchozím souhlasu dozorčí rady. Tím rozhoduje o fungování nadace a její vnitřní struktuře. Správní rada rozhoduje o nakládání s majetkem nadace, rozhoduje po předchozím souhlasu dozorčí rady o zvýšení i snížení nadačního kapitálu, schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu.
Správní rada je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných, pokud nadační listina nestanoví pro rozhodování správní rady vyšší kvorum.
Má-li být k rozhodování správní rady využívána forma per rollam nebo má-li správní rada jednat a rozhodovat on-line nebo tzv. hybridní formou, kdy je jednání hostováno na místě, kde je přítomna část členů správní rady a jiná část členů se připojuje vzdáleně, musí být možnost takových jednání a rozhodování uvedena v nadační listině (§158 odst. 2 OZ). Rozhodování těmito formami bez jejich uvedení v nadační listině by bylo neplatné.
Rozhodování správní rady, jako kolektivního orgánu, se řídí obecnou úpravou §156 OZ. Správní rada, jako kolektivní orgán, rozhoduje ve sboru a je schopna se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů správní rady a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů.
Na rozhodnutí správní rady se tedy pohlíží jako na rozhodnutí kolektivní, k nimž se váže i kolektivní odpovědnost. Není podstatné, zda písemné vyhotovení rozhodnutí správní rady následně podepisuje v souladu se stanoveným způsobem jednání správní rady pouze jeden její člen (např. předseda).
Výjimka z kolektivního rozhodování správní rady nastane, pokud si členové správní rady v souladu s §156 odst. 2 OZ rozdělí působnost podle oborů, tedy dojde k tzv. funkčnímu rozdělení, např. personální otázky, investice, fundraising, nadační programy.
Takové rozdělení kompetencí má dopad na povinnosti, ale i na odpovědnost jednotlivých členů správní rady. K rozdělení kompetencí dochází rozhodnutím správní rady. Toto rozhodnutí musí být doložitelné.
Je třeba, aby rozdělení kompetencí bylo dostatečně určité, aby členové správní rady získali rámec pro výkon své funkce. Není nutné každému z členů přidělit konkrétní působnost, takové rozhodnutí se může týkat pouze některých členů.
Došlo-li k rozdělení působnosti, nerozhoduje v otázkách náležejících do takto svěřené působnosti celá správní rada, ale pouze její určený člen. Členovi správní rady, jako kolektivního orgánu, i při rozdělení působnosti náleží právo, aby se obrátil na správní radu v případě, že o konkrétní věci nechce rozhodovat sám.
Vzhledem k tomu, že §156 odst. 2 stanoví i při rozdělení působnosti povinnost ostatních členů správní rady dohlížet, jak jsou záležitosti nadace spravovány, je součástí této povinnosti vyhovět případné žádosti o rozhodnutí v rámci správní rady jako celku.
Provádění stanoveného dohledu ostatních členů vyžaduje, aby si členové správní rady navzájem předávali informace. Rozsah informací musí být takový, aby ostatní členové měli dostatečnou představu o činnosti v posuzovaném oboru činnosti.
K hodnocení činnosti jednotlivých členů dochází na zasedáních správní rady. V případě pochybností, jak postupovat, by měl mít člen správní rady možnost požádat o svolání zasedání. Tyto postupy by měly být upraveny minimálně v rozhodnutí správní rady o rozdělení působnosti mezi členy, popř. zakotveny i ve statutu.
b. Dozorčí rada
Dozorčí rada je kontrolní a revizní orgán nadace. Dozorčí rada musí být v nadaci zřízena vždy, je-li nadační kapitál vyšší než 5.000.000 Kč. Dozorčí rada může být zřízena dle nadační listiny, tj. z vůle zakladatele i v případě, že není splněna uvedená zákonná podmínka. Není-li dozorčí rada zřízena, vykonává její působnost revizor.
Členství v dozorčí radě
Dozorčí rada má nejméně tři členy. Stanovení počtu členů dozorčí rady je obligatorní náležitostí nadační listiny. Počet členů může být, stejně jako u správní rady, stanoven jako pevný (např. 3 členové), jako minimální (např. minimálně 5 členů) nebo rozpětím (např. 5 - 9 členů).
Členem dozorčí rady může být fyzická a právnická osoba, kterou při výkonu funkce zastupuje zmocněná fyzická osoba nebo její statutární orgán. Nestanoví-li nadační listina jinak, lze být členem dozorčí rady opakovaně bez omezení počtu opakování.
Nestanoví-li nadační listina jinak, volí a odvolává své členy dozorčí rada sama. Obvyklou formou ustanovení členů dozorčí rady je jmenování zakladatelem, možná je i volba dozorčí rady správní radou.
Volba správní radou se však jeví jako nejméně vhodná, protože tímto postupem si kontrolovaný volí svého kontrolora. Takový postup může vyvolávat pochybnosti o objektivitě a nestrannosti kontrolních zjištění dozorčí rady.
Člen dozorčí rady nesmí být členem správní rady nebo likvidátorem. V dalším platí i pro členství v dozorčí radě výklad ke členství ve správní radě.
Rozhodování a působnost dozorčí rady
Dozorčí rada vykonává působnost stanovenou občanským zákoníkem a popř. další působnost svěřenou jí nadační listinou. Dozorčí rada je usnášeníschopná při účasti nadpoloviční většiny členů a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných. Dozorčí rada, jako kolektivní orgán, rozhoduje, stejně jako správní rada, ve sboru. K tomu viz výklad ke správní radě.
Dozorčí rada ze zákona:
a) Dohlíží na to, zda správní rada vykonává působnost podle zákona a ve shodě s nadační listinou a statutem.
b) Kontroluje plnění podmínek stanovených pro poskytování nadačních příspěvků, a to podmínek stanovených zákonem – zákaz poskytování nadačních příspěvků zakladateli, členům orgánů a zaměstnancům a osobám jim blízkým i podmínek stanovených nadační listinou nebo statutem.
c) Kontroluje, jak je vedeno účetnictví a přezkoumává roční, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku.
d) Vyjadřuje se k výroční zprávě.
e) Posuzuje návrh změny statutu a dává předchozí souhlas správní radě k rozhodnutí o takové změně (§314 OZ).
f) Posuzuje návrh na zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu a dává správní radě k takové změně předchozí souhlas.
Působnost dozorčí rady směřuje ve značném rozsahu do oblasti hospodaření nadace. Vhodnou kvalifikací pro člena dozorčí rady/revizora je tedy ekonomické nebo právní vzdělání. Není to však nutnou podmínkou.
Nejsou-li členové dozorčí rady odborníky pro kontrolované činnosti, nemají-li znalosti ke kvalifikovanému rozhodnutí, např. ve věcech účetnictví, je jejich povinností obstarat si jinou osobu, která odborné znalosti má, může věc posoudit a podá členům dozorčí rady výklad a odpoví na jejich otázky – viz výklad k péči řádného hospodáře u správní rady.
V rozsahu působnosti dozorčí rady může její pověřený člen nahlížet do dokladů nadace a požadovat od dalších orgánů nadace a zaměstnanců nadace vysvětlení k jednotlivým záležitostem.
Využívá-li dozorčí rada před svým rozhodnutím odborníka dle předchozího odstavce, je k takovému postupu pověřen tento odborník. OZ zde hovoří o „pověřeném“ členovi dozorčí rady. To znamená, že není dáno automatické právo kteréhokoliv člena dozorčí rady vykonávat kontrolu a činit uvedené úkony – nahlížet do dokladů, žádat informace od členů správní rady či zaměstnanců.
Zjistí-li dozorčí rada nedostatky, je povinna na ně upozornit správní radu, dozorčí rada podává i návrhy na odstranění zjištěných nedostatků. Dozorčí rada je oprávněna navrhnout předsedovi správní rady svolání zasedání správní rady. Pokud předseda správní rady zasedání nesvolá, může ho svolat sama dozorčí rada.
Dozorčí rada je povinna ze zákona podat nejméně jednou ročně správní radě v písemné formě zprávu o své kontrolní činnosti.
Činnost dozorčí rady by neměla být formální, k čemuž v některých případech dochází. I na členy dozorčí rady dopadá povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře s odpovědností, která z ní vyplývá.
Porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře se může člen orgánu dopustit i svou pasivitou v případě, kdy jednat má, avšak nejedná vůbec nebo jedná v nedostatečné míře.
c. Revizor
Není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost revizor. Neurčí-li nadační listina kratší funkční období, je funkční období revizora pětileté. Revizora lze volit i opakovaně, pokud to nadační listina nevyloučí. Neurčí-li nadační listina jiný způsob, volí a odvolává revizora správní rada. Obdobně, jako u dozorčí rady, bývá často nadační listinou právo jmenovat revizora svěřeno zakladateli.
Nadační listina nebo statut nadace mohou stanovit, že funkci revizora bude vykonávat právnická osoba, jejíž předmět činnosti umožňuje výkon kontrolní a revizní činnosti, a že tuto funkci bude vykonávat i po neurčitou dobu.
Revizor vykonává veškerou působnost jako dozorčí rada se stejnou odpovědností.
Neurčí-li nadační listina další důvody, odvolá revizora orgán, který ho do funkce jmenoval, jestliže revizor závažně nebo opakovaně porušil nadační listinu nebo statut, nebo který porušil zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace.
Neodvolá-li revizora příslušný orgán do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k odvolání dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod vznikl, odvolá revizora soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem; právo domáhat se odvolání revizora zaniká, nebylo-li uplatněno do roka ode dne, kdy důvod k odvolání vznikl.
d. Ředitel
Pozici ředitele nadace OZ nijak neupravuje. O zřízení této funkce v nadaci může rozhodnout již zakladatel v nadační listině nebo ve statutu, pokud ho vydává.
Ve statutu může funkci ředitele nadace upravit i správní rada. Spolu s možností zřízení funkce ředitele se upravuje i způsob jeho ustanovení do funkce. Nejčastěji je ředitel ustanoven do funkce rozhodnutím správní rady.
Obvykle je funkce ředitele zřizována, má-li nadace více zaměstnanců. Ředitel odpovídá správní radě za jejich řízení. Ve vztahu ke správní radě ředitel zpravidla odpovídá za realizaci rozhodnutí správní rady, za finanční řízení nadace, za realizaci nadačních programů.
Ředitel funkci vykonává zpravidla v pracovním poměru. Z hlediska zákoníku práce má ředitel vůči ostatním zaměstnancům postavení vedoucího zaměstnance.
Ředitel je oprávněn zastupovat nadaci navenek, pokud mu k tomu udělí správní rada plnou moc. V plné moci správní rada vymezí rozsah tohoto zástupčího práva.
------------------------------------------------------
B. NADAČNÍ FOND
a. Správní rada
Správní rada je nejvyšší orgán řízení nadačního fondu (stejně jako je tomu u nadace).
Členství
Počet členů správní rady nadačního fondu stanoví obligatorně nadační listina. Podle obecných ustanovení o právnických osobách (§151n. OZ) může být členem správní rady fyzická nebo právnická osoba, kterou při výkonu funkce zastupuje zmocněná fyzická osoba nebo statutární orgán právnické osoby.
Délku funkčního období správní rady nadačního fondu OZ nestanoví. Pokud funkční období nestanoví nadační listina nebo statut, trvá funkce člena správní rady po dobu neurčitou. V ostatním viz výklad k funkčnímu období správní rady nadace.
Jako podmínky pro členství ve správní radě nadačního fondu musí být dodrženy obecné podmínky podle §152 a §153 OZ. Člen správní rady nadačního fondu musí být plně svéprávný a platí pro něj i notifikační povinnost osvědčení úpadku viz výklad k podmínkám členství ve správní radě nadace.
Další podmínky členství ve správní radě nadačního fondu může stanovit nadační listina. Pro nadační fond se neuplatní podmínky stanovené v §363 OZ pro nadace. Například neslučitelnost členství ve správní radě s pracovním poměrem nebo bezúhonnost člena správní rady nadačního fondu by musela stanovit nadační listina.
Stejně, jako pro členství v orgánech nadace, platí pro členy správní rady nadačního fondu povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře viz výklad k podmínkám členství ve správní radě nadace.
Členství ve správní radě nadačního fondu zaniká uplynutím funkčního období, odstoupením a úmrtím. Odvolání člena správní rady nadačního fondu je možné v rozsahu a způsobem stanoveným v nadační listině nebo ve statutu nadačního fondu, je-li vydán.
Bez úpravy odvolání v nadační listině nebo ve statutu, je odvolání člena správní rady nadačního fondu právně velmi komplikované.
Působnost a rozhodování správní rady
Působnost správní rady nadačního fondu je primárně vymezena §163 OZ - správní radě náleží veškerá působnost, kterou nadační listina, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu veřejné moci.
Zakladatel může v nadační listině konkretizovat působnost správní rady – obvykle se stanoví, zda správní rada vydává statut, který není povinným předpisem nadačního fondu, schvaluje rozpočet a účetní závěrku, zda nadační fond vydává a správní rada schvaluje výroční zprávu apod.
Správní rada nadačního fondu je usnášeníschopná při přítomnosti nebo jiné účasti nadpoloviční většiny členů správní rady a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných (§156 odst. 1 OZ).
Pro rozhodování správní rady nadačního fondu per rollam, on-line nebo hybridní formou a pro rozhodování správní rady jako kolektivního orgánu viz výklad ke správní radě nadace.
b. Dozorčí rada/revizor
Dozorčí rada nebo revizor jsou kontrolním a revizním orgánem nadačního fondu. OZ nestanoví žádné pravidlo pro to, zda má mít nadační fond dozorčí radu nebo revizora – toto je plně na vůli zakladatele, který určí kontrolní orgán v nadační listině. V nadační listině obligatorně stanoví i počet členů dozorčí rady, je-li zřízena.
Jako podmínky pro členství v dozorčí radě a funkci revizora nadačního fondu musí být dodrženy obecné podmínky podle §152 a §153 OZ. Člen dozorčí rady nebo revizor musí být plně svéprávný a platí pro něj i notifikační povinnost osvědčení úpadku viz výklad k podmínkám členství ve správní radě nadace.
Další podmínky členství v dozorčí radě nebo funkci revizora může stanovit nadační listina nebo statut nadačního fondu, je-li vydán.
Stejně, jako pro členství v orgánech nadace, platí pro členy dozorčí rady nadačního fondu nebo revizora povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře viz výklad k podmínkám členství ve správní radě nadace.
Členství v dozorčí radě nadačního fondu nebo funkce revizora zaniká uplynutím funkčního období, odstoupením a úmrtím. Odvolání člena dozorčí rady nadačního fondu nebo revizora je možné v rozsahu a způsobem stanoveným v nadační listině nebo ve statutu nadačního fondu, je-li vydán. Není-li odvolání člena dozorčí rady upraveno, může být jeho provedení právně komplikované.
OZ nestanoví ani působnost dozorčí rady. I toto je věcí úpravy v nadační listině nebo statutu, je-li vydán.
c. Ředitel
Obdobně viz výklad k řediteli nadace.
