Zrušení a likvidace

A. NADACE

Zrušení nadace s likvidací

I. Dosažením účelu (§376 OZ)

Dosažení účelu konstatuje správní rada, která současně zvolí likvidátora.

II. Rozhodnutím soudu (§377 OZ)

O zrušení nadace nemůže rozhodnout ani zakladatel ani správní rada, s výjimkou rozhodnutí o dosažení účelu. Vždy se jedná o rozhodnutí soudu.

O zrušení nadace (a shodně i nadačního fondu) je příslušný rozhodovat krajský soud           

(v Praze a Středočeském kraji Městský soud v Praze). Nejedná se o rejstříkové řízení, ale o rozhodování ve statusové věci právnické osoby v tzv. zvláštním řízení soudním podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Soud zruší nadaci na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem nebo i bez návrhu, jestliže:

1. Nadace vyvíjí činnost zakázanou v §145 nebo jedná v rozporu s §307 OZ. Nadace vyvíjí činnost, která spočívá v popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, vyvíjí činnost spočívající v rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, podpoře násilí nebo řízení orgánů veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění. Dalším důvodem zrušení je, že nadace podniká ve své hlavní činnosti
2. Nadace se stane neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti - viz shora nepřímé podnikání.
3. Nadace závažně nebo opakovaně porušuje zákaz poskytování nadačních příspěvků zakladateli, členům orgánů a zaměstnancům a osobám jim blízkým - viz shora k poskytování nadačních příspěvků v nadaci.
4. Nadace neposkytuje nadační příspěvky déle než dva roky, aniž proto má vážný důvod: Nadace nemusí poskytovat nadační příspěvky, pokud pro to má závažný důvod, např. zajišťuje činnosti, v jejichž realizaci byla zřízena a s jejich realizací není spojeno poskytování nadačních příspěvků. Na druhou stranu zákon nestanoví a ani nemůže stanovit četnost poskytování nadačních příspěvků.
5. Nadace nakládá s nadační jistinou v rozporu s §339 OZ: Nadace používá nadační jistinu jako zástavu nebo ji jinak používá k zajištění dluhu a nejedná se o zákonnou výjimku, tj. nejedná tak za účelem zachování plynulého provozu nadací provozovaného obchodního závodu.
6. Hodnota nadační jistiny se sníží pod 500.000 Kč a tento stav trvá déle než jeden rok od konce účetního období, v němž ke snížení došlo.
7. Nadační jistina nepřináší žádný výnos po dobu delší než dva roky.
8. Není trvale možné, aby nadace nadále plnila svůj účel – posouzení délky „trvalosti“ nemožnosti plnit účel bude závislé na posouzení soudu v každém konkrétním případě.
9. Nadace nemá déle než dva roky usnášeníschopnou správní radu (§172 OZ).
10. Nadace vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, např. nadace by podporovala pěstitele marihuany.

Pokud lze důvod, který zakládá možnost zrušení nadace, odstranit, musí soud před vydáním rozhodnutí o zrušení nadace, stanovit nadaci přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků, např. uloží nadaci do 3 měsíců doplnit nadační jistinu nad 500.000 Kč. O zrušení nadace v takovém případě soud rozhodne až po marném uplynutí stanovené lhůty.

Soud jmenuje likvidátora, který nabývá působnosti statutárního orgánu. Likvidátor je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

Činnost správní rady ani dozorčí rady/revizora jmenováním likvidátora nekončí. Správní radě zůstává částečně její působnost – schvaluje účetní závěrky, schvaluje výroční zprávu, schvaluje zprávu likvidátora o průběhu likvidace. Dozorčí rada přezkoumává účetní závěrku a vyjadřuje se k výroční zprávě.

Postup při likvidaci

Správní rada podá návrh k rejstříkovému soudu na zápis zrušení nadace do nadačního rejstříku – změna názvu nadace připojením dodatku k názvu „v likvidaci“, zápis osoby likvidátora a výzvy věřitelům k přihlášení pohledávek ve lhůtě 3 měsíců a 15 dnů ode dne zveřejnění výzvu v nadačním rejstříku.

Účelem likvidace je vypořádat likvidační podstatu zrušené nadace, vyrovnat dluhy věřitelům, vymoci pohledávky a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem).

Likvidační podstata se skládá z majetku nadace, z pohledávek, z ostatních aktiv (peníze na bankovních účtech, cenné papíry). Likvidační podstatu zpeněží likvidátor pouze v rozsahu nutném pro vyrovnání dluhů nadace.

Likvidátor k zajištění likvidace:

1. Ukončí všechny pracovně právní vztahy a vyplatí zaměstnancům odstupné.
2. Ukončí všechny smluvní vztahy včetně provozních (nájem, pojištění, internet) - výpověď smluv (zde je nutné počítat s výpovědními lhůtami stanovenými ve smlouvách).
3. Dokončí všechny probíhající soudní spory, jsou-li takové.
4. Projedná likvidaci se Státním oblastním archivem – archivace materiálů.
5. Zajistí potřebné účetní úkony:
   1. účetní závěrka ke dni předcházejícímu zrušení;
   2. zahajovací rozvaha ke dni zrušení;
   3. konečná účetní závěrka ke dni ukončení likvidace.
6. Zpracuje zprávu o průběhu likvidace a předloží ji ke schválení správní radě.
7. Vyžádá souhlas Finančního úřadu s výmazem nadace z nadačního rejstříku.
8. Naloží s likvidačním zůstatkem.
9. Podá do 30 dnů po skončení likvidace návrh na výmaz nadace z nadačního rejstříku.

Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku. U veřejně prospěšné nadace musí být likvidační zůstatek použit k veřejně prospěšnému účelu (§378 OZ).

S likvidačním zůstatkem naloží likvidátor podle nadační listiny. Nestanoví-li nadační listina způsob naložení s likvidačním zůstatkem, nabídne jej likvidátor nadaci s obdobným účelem. Výběr vhodné nadace je v působnosti likvidátora, není vyloučeno, aby výběr konzultoval se správní radou nadace.

Není-li možné nabídnout likvidační zůstatek nadaci s obdobným účelem např. protože se takovou nepodaří nalézt, případně oslovená vhodná nadace převzít likvidační zůstatek odmítne, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, ve které má nadace sídlo.

Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, ve kterém má nadace sídlo. Ten nemá možnost převzetí likvidačního zůstatku odmítnout.

Je-li pro to vážný důvod, může správní rada nadace rozhodnout, že se likvidační zůstatek nabídne přednostně obci, kraji nebo státu.

Specificky se nakládá s likvidačním zůstatkem, pokud je nadace příjemcem prostředků z veřejného rozpočtu (dotace). V takovém případě musí likvidátor vstoupit do jednání s poskytovatelem těchto prostředků a s příslušnou částí likvidačního zůstatku naloží podle rozhodnutí uvedeného poskytovatele.

Zrušení nadace bez likvidace – fúze (§382 - 390 OZ)

OZ připouští fúzi sloučením nadace s jinou nadací nebo fúzi sloučením nadace s nadačním fondem, přičemž nástupnickou osobou musí být vždy nadace. Také je nutné, aby fúze sloučením nebyla vyloučena v nadační listině a zároveň, aby slučované subjekty sloužily stejnému nebo obdobnému účelu (§382 OZ).

O sloučení těchto nadačních subjektů se pořizuje smlouva formou notářského zápisu, která musí obsahovat alespoň (§383 OZ):

1. Údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zúčastněných osob s uvedením, která z nich je zanikající a která nástupnická.
2. Určení, v jaké struktuře přejímá nástupnická osoba složky vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající osoby, jež nejsou závazkem.
3. Výši nadačního kapitálu nástupnické nadace po sloučení.
4. Dohodu o změně statutu nástupnické osoby, dochází-li v důsledku sloučení k takové změně.
5. Rozhodný den.

Ve smlouvě o sloučení se vedle shora uvedených náležitostí uvede také:

1. Přehled závazků zanikající nadace nebo nadačního fondu, které nástupnická nadace sloučením přejímá.
2. Přehled pohledávek zanikající nadace nebo nadačního fondu, které nástupnická nadace přejímá.
3. Závazek nástupnické nadace archivovat dokumenty zanikající nadace nebo nadačního fondu určené k archivaci – účetnictví, zakladatelské dokumenty apod.

Při sloučení musí být stanoven rozhodný den (§176 odst. 1 NOZ) [4], a to tak, aby nepředcházel den podání návrhu na zápis sloučení nadačních subjektů do nadačního rejstříku o více jak 12 měsíců.

[4]

(1) Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby.

(2) Ke dni předcházejícímu rozhodnému dni musí zanikající nadační subjekt uzavřít účetní knihy a sestavit konečnou účetní závěrku: nástupnická nadace je povinna ke dni předcházejícímu rozhodnému dni sestavit mimořádnou účetní závěrku a k rozhodnému dni sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účetní knihy (§17 odst. 3 zákona o účetnictví).

Stanovením rozhodného dne dojde z účetního hlediska k fikci sloučení a bude se nadále z daňového a účetního hlediska postupovat tak, jako by přeměna k tomuto dni již proběhla; bude se tedy účtovat na účet nástupnické nadace.

Až do zápisu sloučení do nadačního rejstříku je však vhodné taktéž vést účetnictví sloučením zanikající nadace či nadačního fondu pro případ, že by ke sloučení nakonec z jakéhokoliv důvodu nedošlo.

Zúčastněné nadační subjekty jsou si povinny před uzavřením smlouvy o sloučení zpřístupnit své účetnictví a poskytnout další nezbytné informace. Pokud by zveřejnění těchto skutečností zakazoval zákon nebo by jejich prozrazení mohlo způsobit zúčastněným osobám vážnou újmu, je každý, kdo se s nimi seznámí, povinen zachovat o nich mlčenlivost.

Dozorčí rady, případně revizoři, poté přezkoumají účetnictví zúčastněných nadačních subjektů a sestaví o nich zprávu, včetně stanoviska k návrhu smlouvy o sloučení a k hospodářským důsledkům sloučení.

Po sestavení této zprávy rozhodnou o sloučení (odděleně) správní rady zúčastněných subjektů na zasedání, které musí být ohlášeno nejméně 30 dnů před jeho konáním. Během této doby musí být zároveň všem členům těchto správních rad zpřístupněny informace, které jsou podrobně charakterizovány v ustanovení §386 odst. 1 OZ.

Dále je také nutné, aby zúčastněné osoby v této lhůtě zveřejnily společné oznámení, ve kterém uvedou, jakých osob se sloučení týká, a která z nich bude nástupnickou osobou.

Návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku, podepsaný také členy statutárního orgánu nástupnické osoby, podávají všechny zúčastněné nadační subjekty společně.

------------------------------------

[4] § 176

(1) Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby.

(2) Ke dni předcházejícímu rozhodný den sestaví zanikající právnická osoba nebo právnická osoba rozdělovaná odštěpením konečnou účetní závěrku. K rozhodnému dni sestaví nástupnická právnická osoba nebo právnická osoba rozdělovaná odštěpením zahajovací rozvahu.

Ke dni zápisu nástupnické nadace do nadačního rejstříku dojde k výmazu zanikajících osob. U nástupnické nadace se do nadačního rejstříku zapíše den účinnosti sloučení a dále názvy, sídla a identifikační údaje osob, které se s nástupnickou nadací sloučili a případné další změny u nástupnické nadace.

Věřitelé zanikajících subjektů mohou do šesti měsíců od účinnosti zápisu sloučení přihlásit své pohledávky. Pokud prokážou, že se jejich dobytnost zhorší, mají právo na dostatečnou jistotu. V případě, že by věřitelé prokázali ještě před zápisem sloučení do nadačního rejstříku, že se dobytnost jejich pohledávek v důsledku sloučení podstatným způsobem zhorší, mají právo na dostatečnou jistotu ještě před tímto zápisem.

Pokud zúčastněné osoby nepodají návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku do šesti měsíců od uzavření smlouvy o sloučení, může kterákoliv strana od smlouvy odstoupit. Pokud návrh nepodají do jednoho roku od uzavření smlouvy o sloučení, platí, že od smlouvy odstoupily všechny strany. Zúčastněná osoba, která způsobila, že návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku nebyl podán včas, nahradí společně a nerozdílně s členy jejího statutárního orgánu škodu z toho vzniklou. Této povinnosti se mohou zprostit, pokud prokážou, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby byl návrh podán včas [5] Průvodce novým Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy, Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské, Fórum dárců, 2013, str. 80-83.

Změna nadace na nadační fond je možná při splnění dvou podmínek:

1. Změnu výslovně připustí nadační listina.
2. Došlo ke snížení hodnoty nadační jistiny pod 500.000 Kč na dobu nikoli přechodnou.

Doba nikoli přechodná není nijak definována. Výkladově si lze pomoci i využitím dikce §377 OZ, který připouští možnost zrušení nadace rozhodnutím soudu, v případě, že se hodnota nadační jistiny sníží pod 500.000 Kč a že tento stav trvá déle než jeden rok od konce účetního období, v němž ke snížení hodnoty nadační jistiny došlo.

Doba nikoli přechodná se bude pravděpodobně pohybovat okolo oné lhůty jednoho roku. Bude však záležet na konkrétní situaci a okolnostech, za nichž ke snížení hodnoty nadační jistiny došlo.

O změně nadace na nadační fond rozhoduje správní rada po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora. Souhlas zakladatele ke konkrétnímu rozhodnutí o změně právní formy se nevyžaduje, postačuje připuštění možnosti změny nadace na nadační fond v nadační listině.

Změnou právní formy se právnická osoba neruší ani nezaniká, pouze se mění její právní poměry (§183 odst. 1 OZ). Nadačnímu fondu zůstává po změně z nadace zachováno IČO, zůstávají v platnosti všechny smluvní vztahy, všechny případné registrace či akreditace.

Nejméně 30 dnů před rozhodnutím správní rady o změně právní formy na nadační fond musí nadace zveřejnit v Obchodním věstníku (§3018 OZ) oznámení o záměru rozhodnout o této změně.

------------------------------------

Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat:

1. Označení nadace – název, sídlo, IČO.
2. Název nadačního fondu po změně právní formy.
3. Rozhodný den.
4. Údaje o členech správní rady, dozorčí rady nebo revizora nadačního fondu, které se zapisují do nadačního rejstříku.

Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Změna právní formy z nadace na nadační fond nabývá účinnosti dnem zápisu změny do nadačního rejstříku.

Věřitel nadace, který přihlásí svou pohledávku do šesti měsíců od doby, kdy se zápis změny právní formy nadace na nadační fond stal vůči němu účinným, může požadovat dostatečnou jistotu, jestliže se dobytnost jeho pohledávky v důsledku změny právní formy podstatně zhorší, např. tím, že nadační fond nebude mít dostatek prostředků na splacení pohledávky.

Pokud věřitel prokáže ještě před zápisem změny právní formy nadace na nadační fond, že se dobytnost jeho pohledávky v jejím důsledku podstatně zhorší, má nárok na dostatečnou jistotu už před tímto zápisem.

------------------------------------------------------

B. NADAČNÍ FOND

Zrušení nadačního fondu s likvidací

1. Dosažením účelu (§171 OZ) Dosažení účelu konstatuje správní rada, která současně zvolí likvidátora.
2. Uplynutím doby, pro kterou byl nadační fond založen (§171 OZ) Jestliže zakladatel v nadační listině omezí dobu trvání nadačního fondu, tj. založí nadační fond na dobu určitou, zruší se nadační fond uplynutím této doby. Uplynutí doby konstatuje správní rada, která jmenuje likvidátora.
3. IRozhodnutím správní rady Správní rada nadačního fondu může rozhodnout o zrušení nadačního fondu pouze v případě, že není trvale možné, aby nadační fond nadále plnil svůj účel.Taková situace může nastat, např. pokud nadační fond zcela vyčerpá své prostředky, což ze své podstaty může učinit, a nemá žádné nové zdroje majetku. Posouzení podmínky „trvalosti“ neschopnosti plnit nadační účel bude záviset na konkrétních podmínkách.
4. Rozhodnutím soudu Pro zrušení nadačního fondu soudem uvádí OZ v §401 jediný důvod: Nadační fond neplní účel, ke kterému byl zřízen. Řízení o zrušení nadačního fondu je v tomto případě možno zahájit pouze na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem.

Dalšími důvody pro zrušení nadačního fondu jsou důvody dle §172 OZ, platné obecně pro všechny právnické osoby soukromého práva:

1. Nadační fond nemá déle než dva roky usnášeníschopnou správní radu.
2. Nadační fond vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, např. nadační fond by podporoval pěstitele marihuany.

Pokud lze důvod, který zakládá možnost zrušení nadačního fondu odstranit, musí soud před vydáním rozhodnutí o jeho zrušení stejně jako u nadace, stanovit přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků a o zrušení v takovém případě soud rozhodne až po marném uplynutí stanovené lhůty.

Soud současně s rozhodnutím o zrušení nadačního fondu jmenuje likvidátora.

Postup při likvidaci je totožný s postupem při likvidaci nadace (viz shora) s výjimkou zpeněžení likvidační podstaty, kterou u nadačního fondu může zpeněžit celou, a naložení s likvidačním zůstatkem.

OZ o likvidaci nadačního fondu a naložení s jeho likvidačním zůstatkem mlčí. Neupravuje-li naložení s likvidačním zůstatkem nadační listina nadačního fondu, postupuje se podle obecných ustanovení OZ o likvidaci právnických osob.

Při nakládání s likvidačním zůstatkem je likvidátor limitován podle §196 odst. 2 OZ v těch případech, kdy je nadační fond nabyl:

1. Dědictví nebo odkazu s podmínkou, doložením času nebo příkazem – tato omezení likvidátor dodrží.
2. Účelově vázané prostředky z veřejných rozpočtů – tyto prostředky použije podle rozhodnutí orgánu, který je poskytl.
3. Účelově vázané prostředky k dosažení veřejně prospěšného účelu – nutno dodržet účel užití.

Není-li v nadační listině určeno, jak se naloží s likvidačním zůstatkem a není-li s ním naloženo podle §196 odst. 2 OZ (viz shora), je příjemcem likvidačního zůstatku stát zastoupený v tomto případě Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Zrušení nadačního fondu bez likvidace – fúze sloučením

Přeměny nadačního fondu OZ s výjimkou fúze nadace s nadačním fondem, kdy nadace je nástupnickým subjektem (§382 OZ) a změny nadačního fondu na nadaci (§399 - 400 OZ), specificky neupravuje. Přeměny nadačního fondu se s uvedenou výjimkou řídí obecnou úpravou přeměn právnických osob v §174 a násl. OZ.

V dikci právní úpravy jsou u nadačního fondu možné všechny druhy přeměn, tj. fúze sloučením nebo splynutím a rozdělením. Lze však předpokládat, že fúze splynutím, při němž by zanikly všechny zúčastněné nadační fondy a vznikl by nový nadační fond, a rozdělením, při němž by se nadační fond rozdělil na několik nástupnických nadačních fondů, nebudou praktické.

Při sloučení nadačních fondů jeden nadační fond, jako fond zanikající, zanikne a jeho práva, povinnosti a majetek přejdou na nástupnický nadační fond. Na straně zanikajících (slučovaných) může být i více nadačních fondů. U postupu sloučení lze vycházet nejen z obecných ustanovení OZ, ale i z existující aplikační praxe. Postup je obdobný postupu při sloučení nadací.

Lze však předpokládat, že ke slučování nadačních fondů bude docházet častěji než ke slučování nadací. A to i z toho důvodu, že u slučovaných nadačních fondů není dána zákonná podmínka jako u nadací, a to, že musí sloužit témuž nebo obdobnému účelu.

Ve věci sloučení rozhodují správní rady slučovaných nadačních fondů. O sloučení uzavřou zúčastněné nadační fondy smlouvu o sloučení ve formě notářského zápisu.

Smlouva o sloučení obsahuje alespoň:

1. Název, sídlo a IČO slučovaných nadačních fondů s uvedením, který nadační fond je nástupnický.
2. Dohodu o změně zakládací listiny nástupnického nadačního fondu, dochází-li v důsledku sloučení k takové změně, např. ke změně účelu převzetím účelu zanikajícího nadačního fondu.
3. Rozhodný den.

Ve smlouvě o sloučení je vedle shora uvedených náležitostí dále uveden:

1. Přehled závazků zanikajícího nadačního fondu, které nástupnický nadační fond sloučením přejímá.
2. Přehled pohledávek zanikajícího nadačního fondu, které nástupnický nadační fond přejímá.
3. Závazek nástupnického nadačního fondu archivovat dokumenty zanikajícího nadačního fondu určené k archivaci – účetnictví, zakladatelské dokumenty apod.

Při sloučení musí být stanoven rozhodný den, a to tak, aby nepředcházel den podání návrhu na zápis sloučení nadačních fondů do nadačního rejstříku o více jak 12 měsíců.                      K rozhodnému dni viz shora k fúzi nadací.

Slučované nadační fondy si před schválením smlouvy o sloučení navzájem zpřístupní své účetnictví a poskytnou si další relevantní informace a písemnosti potřebné pro posouzení právních a hospodářských důsledků sloučení.

Kontrolní orgány (revizor nebo dozorčí rada) slučovaných nadačních fondů musí v přípravné fázi před uskutečněním sloučení přezkoumat účetnictví slučovaných nadačních fondů a zaujmout stanovisko k návrhu smlouvy o sloučení (vč. kontroly jednotlivých obsahových náležitostí) a k hospodářským důsledkům sloučení, např. zda a do jaké míry bude fúze přínosná.

Výsledkem přezkumné činnosti je vypracování a schválení kontrolní zprávy. Zpráva kontrolních orgánů musí poukázat na možné klady a zápory sloučení z pohledu zanikajícího nadačního fondu i z pohledu nástupnického nadačního fondu.

Zpráva může být zpracována kontrolními orgány slučovaných nadačních fondů jako společná. Po sestavení kontrolní zprávy rozhodne o sloučení správní rada každého ze zúčastněných nadačních fondů.

Zasedání správní rady nástupnického a správní rady zanikajícího nadačního fondu, které budou schvalovat konečné znění smlouvy o sloučení, musí být ohlášeno nejméně třicet dnů před jejich konáním. Zasedání správních rad je možné svolat jako společné.

Ve lhůtě 30 dnů před zasedáním správních rad musí být každému z členů správních rad slučovaných nadačních fondů zpřístupněny:

1. Návrh smlouvy o sloučení.
2. Upravená nadační listina nástupnického nadačního fondu, bude-li potřeba ji upravovat.
3. Konečná účetní závěrka zanikajícího nadačního fondu a mimořádná účetní závěrka nástupnického nadačního fondu; je-li účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o sloučení uplynulo více než šest měsíců, také mezitímní účetní závěrka příslušné osoby.
4. Zahajovací rozvaha nástupnického nadačního fondu.
5. Společná kontrolní zpráva kontrolních orgánů slučovaných nadačních fondů.

Svolá-li se ke schválení smlouvy o sloučení zasedání správních rad obou nadačních fondů jako společné, hlasují jednotlivé správní rady o návrhu smlouvy o sloučení odděleně.

Slučované nadační fondy zveřejní v Obchodním věstníku nejméně třicet dnů před zasedáním správních rad, které bude schvalovat smlouvu o sloučení, společné oznámení o sloučení, v němž uvedou identifikaci slučovaných nadačních fondů a který nadační fond se stane nástupnickým nadačním fondem.

Návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku podávají slučované nadační fondy společně. Sloučení se stává účinným dnem zápisu do nadačního rejstříku.

Změna nadačního fondu na nadaci

OZ upravuje vedle změny nadace na nadační fond i změnu opačnou - z nadačního fondu na nadaci, která je možná, pokud takovou změnu výslovně připustí nadační listina nadačního fondu. Pak může o změně právní formy rozhodnout správní rada nadačního fondu po předchozím vyjádření dozorčí rady/revizora.

Možnost přeměny nadačního fondu na nadaci může být vhodným postupem v případech, kdy zakladatel má úmysl založit nadaci, ale nemá při zakládání dostatek majetku pro vložení do nadační jistiny nebo má pouze majetek v povinné minimální výši 500.000 Kč a nemá další majetek, kterým by zajistil po založení činnost nadace.

Zakladatel ale předpokládá, že v čase se majetková situace natolik změní, že bude moci být nadací, že bude chtít využívat základní výhodu nadační jistiny, kterou je osvobození jejích výnosů od daně z příjmů.

Rozhodnutí o změně nadačního fondu na nadaci vyžaduje formu notářského zápisu (§399 OZ).

Nejméně 30 dnů před rozhodnutím správní rady o změně právní formy na nadaci zveřejní nadační fond v Obchodním věstníku (§3018 OZ) oznámení o záměru rozhodnout o této změně.

Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat alespoň:

1. Označení nadačního fondu – název, sídlo, IČO.
2. Název nadace po změně právní formy.

a náležitosti stanovené pro nadační listinu nadace:

1. Jméno zakladatele/ů a jeho/jejich bydliště nebo sídlo.
2. Údaj o výši vkladu každého zakladatele.
3. Údaj o výši nadačního kapitálu.
4. Počet členů správní rady nadace, jména a bydliště prvních členů správní rady a způsob, jakým členové správní rady jednají za nadaci.
5. Počet členů dozorčí rady, jména a bydliště prvních členů dozorčí rady nebo jméno a bydliště revizora.
6. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jímž je lze poskytnout, nebo okruh činností, které nadace bude vykonávat nebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

Vkládá-li při změně právní formy nadační fond do nadační jistiny nadace jiný než peněžitý majetek, musí k zápisu změny do nadačního rejstříku doložit stanovení hodnoty nadační jistiny znaleckým posudkem.

Věřitel nadačního fondu, který přihlásí svou pohledávku do šesti měsíců od doby, kdy se zápis změny právní formy nadačního fondu na nadaci stal vůči němu účinným, může požadovat dostatečnou jistotu, jestliže se dobytnost jeho pohledávky v důsledku změny právní formy podstatně zhorší.

Pokud věřitel prokáže ještě před zápisem změny právní formy z nadačního fondu na nadaci, že se dobytnost jeho pohledávky v důsledku změny právní formy podstatně zhorší, má nárok na dostatečnou jistotu už před tímto zápisem.

Změna právní formy z nadačního fondu na nadaci nabývá účinnosti dnem zápisu změny do nadačního rejstříku.