A. Nadace
Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře účelu nadace. Podnikání nadace může vyloučit zakladatel v nadační listině (§307 OZ). Hlavním důvodem pro zákaz podnikání může být míra rizika, které je s podnikáním pojmově spojeno. Na druhou stranu příjmy z podnikání mohou být významným zdrojem prostředků pro zajištění plnění účelu nadace. Za stejných podmínek, které jsou stanoveny pro podnikání, může nadace převzít vedení obchodní společnosti, např. jako člen statutárního orgánu.
Pojmovými znaky podnikání jsou samostatnost, činnost konaná na vlastní účet, činnost konaná na vlastní odpovědnost, výdělečná činnost vykonávaná živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně a za účelem zisku.
Nadace je při podnikání v zásadě podřízena totožnému režimu jako ostatní podnikatelé. Nadace může podnikat přímo (tj. vlastním jménem) nebo nepřímo (jako společník společnosti s ručením omezeným nebo akcionář akciové společnosti, popř. i jediný). V těchto dvou typech obchodní korporace, které jsou kapitálovými společnostmi, protože v s.r.o. je omezeno ručení jejich společníků, v akciové společnosti společníci (akcionáři) neručí za závazky a.s. vůbec.
Vyhovují tak zákonnému požadavku, že nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti (§307 odst. 2 OZ).
------------------------------------------------------
B. Nadační fond
O podnikání nadačního fondu občanský zákoník mlčí. Není-li podnikání nadačního fondu OZ zakázáno, je možné. Možnost podnikání nadačního fondu pouze ve vedlejší činnosti vyplývá ze zákonem definovaného účelu nadačního fondu, kterým může být pouze účel užitečný společensky nebo hospodářsky, a nikoliv podnikání.
K podstatě podnikání a přímému a nepřímému podnikání platí pro nadační fond totéž, co pro nadace.
------------------------------------------------------
C. Rozdíl mezi výdělečnou činností a podnikáním
Nadace i nadační fond může k naplnění svého účelu realizovat vlastní programy, realizovat činnosti, které mají charakter služby – vzdělávací, kulturní, sportovní, osvětové, které jsou poskytovány za úplatu.
Z těchto činností může realizovat příjem a přitom se nebude jednat o podnikání, resp. o porušení zákazu podnikání v hlavní činnosti.
Podstatné je, že tyto činnosti jsou vykonávány k naplnění účelu nadace či nadačního fondu a jejich motivací není dosahování zisku. Úplata za tyto činnosti je obvykle stanovena s ohledem na nutnost dokrytí nákladů na tyto činnosti, které nejsou zajištěny z jiných zdrojů, např. dotace, dary, výnosy nadačního majetku.
Nadace a nadační fondy spravují svůj majetek, což může zahrnovat i jeho investování nebo pronájem.
U nadační jistiny je zákonnou podmínkou, že majetek v ní vložený splňuje předpoklad trvalého výnosu, který pokud vznikne, je využíván k naplňování nadačního účelu.
Správa vlastního majetku obecně není považována za podnikání a příjmy ze správy vlastního majetku nejsou příjmy z podnikání. U nadace a nadačního fondu je navíc realizace výnosů majetku jejich charakteristikou vycházející ze skutečnosti, že se jedná o účelová sdružení majetku.
Pokud by však nadace nebo nadační fond spravovaly cizí majetek za úplatu, zpravidla se bude jednat o podnikání.
