A. Otázky, které si musí klást ten, kdo uvažuje o založení nadačního subjektu:
a. Je mnou uvažovaná aktivita v konkrétním místě potřebná?
Než zahájí zakladatel konkrétní právní kroky k založení nadačního subjektu, měl by se seznámit s prostředím, v němž má nadační subjekt působit; zjistit, zda bude činnost nadace nebo nadačního fondu potřebná, zda zamýšlenou činnost nedělá v okolí nějaká jiná nezisková organizace, zda bude o jeho činnost zájem.
b. Je nadace nebo nadační fond tou nejvhodnější právní formou pro mnou uvažovanou aktivitu?
Ve vazbě zamýšlený účel, k němuž chce zakladatel nadační subjekt založit, by měl zakladatel posoudit, zda je vhodnější založit nadaci nebo nadační fond, nebo, zda by nebylo vhodnější založit ústav nebo spolek. Pokud například chce zakladatel založit neziskovou organizaci, která bude převážně zajišťovat určitou činnost, poskytovat určité služby, může být vhodnější založit ústav.
c. Bude činnost nadace nebo nadačního fondu udržitelná – zdroje, poptávka, konkurence?
Zakladatel by měl mít zpracovaný proveditelný „podnikatelský“ plán, který mu umožní zjistit, zda je jeho vize v určitém časovém horizontu udržitelná. Musí mít představu o hmotných zdrojích na zajištění činnosti zamýšleného subjektu.
K založení nadace nestačí mít pouze prostředky, které tvoří vklad do nadační jistiny. Zakladatel musí mít představu, z čeho bude zajišťovat činnost do doby, než např. získá sponzory, dotaci, než bude mít příjmy z vlastní činnosti. Zakladatel musí vědět, kolik lidí a s jakou kvalifikací bude potřebovat k realizaci nadačního účelu, které činnosti lze outsourcovat.
d. Jaká bude role zakladatele?
Zakladatel musí mít představu o své pozici ve vztahu k zakládanému subjektu. Bude pouhým zakladatelem s právy vymezenými v nadační listině, např. změna nadační listiny, změna účelu, jmenování členů správní rady a dozorčí rady, nebo bude současně vykonávat funkci člena některého z orgánů nadace či nadačního fondu nebo se bude přímo podílet na realizaci účelu nadace nebo nadačního fondu jako jeho zaměstnanec.
------------------------------------------------------
B. Nadace
a. Zakladatelé nadace
Zakladateli nadace mohou být fyzická nebo právnická osoba, a to jedna osoba samostatně, nebo více osob v jakékoliv kombinaci fyzických či právnických osob. Stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně; odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej na návrh kteréhokoliv z ostatních zakladatelů svým rozhodnutím soud (§309 odst. 3 OZ).
Zakladatel není voleným ani jmenovaným orgánem nadace, proto se na něj nevztahují ustanovení §151 - 160 OZ o podmínkách členství a rozhodování orgánů právnických osob. Je-li zakladatelů více, je vhodné upravit v nadační listině, jakým způsobem probíhá jejich rozhodování ve věcech jim svěřených nadační listinou, jako je např. rozhodování o změně účelu nadace, o změně nadační listiny, rozhodování o jmenování a odvolání členů správní a dozorčí rady, zda jde o rozhodování, např. na společném prezenčním jednání, on-line jednání, možnost rozhodnout per rollam.
Zakladatel může být současně členem správní nebo dozorčí rady popř. i ředitelem. Pak se na něj vztahují v plném rozsahu zákonná ustanovení a ustanovení nadační listiny a statutu o těchto orgánech.
Jednou ze zásadních otázek, která se zakladatelů týká, je možnost změny okruhu zakladatelů nadace. Dle aplikační praxe nemůže zakladatel ze své pozice odstoupit. Není-li voleným ani jmenovaným orgánem nadace, nevztahuje se na něj možnost rezignace dle §160 OZ. Je však možná změna okruhu zakladatelů převodem práv a povinností zakladatele, tj. na smluvním základě na některého z ostatních zakladatelů nebo i na jinou osobu mimo okruh zakladatelů.
Další diskutovanou otázkou je, zda zakladatelská práva k nadaci přecházejí na dědice. Dědění je v českém právu chápáno jako přechod majetkových práv a povinností zemřelého (zůstavitele) na jeho právní nástupce (dědice) okamžikem smrti zůstavitele.
Práva zakladatele nadace jsou osobního charakteru, nemají majetkovou podstatu a nemohou být tedy předmětem dědictví.
Má-li zakladatel zájem na tom, aby byl zachován vliv jeho dědiců na nadaci i po jeho smrti, je možné, aby v nadační listině založil právo svých dědiců na vyslovení souhlasu se změnou účelu nadace (§323 OZ), právo jmenovat a odvolávat po jeho smrti členy správní i dozorčí rady.
b. Účel nadace
Účel nadace stanoví zakladatel v nadační listině. Účel nadace může být veřejně prospěšný nebo dobročinný (soukromý). Veřejně prospěšný účel spočívá v podpoře obecného blaha na rozdíl od dobročinného, který spočívá v podpoře určitého okruhu osob, které jsou určeny jednotlivě nebo i jinak.
Pojem obecné blaho patří k tzv. neurčitým právním pojmům, jejichž obsah není přesně jevově vymezen a dostatečné právně definován. K naplnění jejich obsahu dochází aplikační praxí a jejich interpretace bývá obsahem soudních rozhodnutí. Obecné blaho je pojem, který popisuje činnosti, které přinášejí prospěch neurčitému počtu osob, jsou zaměřeny na celou společnost nebo její významnou část.
Společensky užitečným účelem může být vše, co se týká lidské společnosti a může jí být prospěšné. Typicky půjde o aktivity výchovné, vzdělávací, vědecké, umělecké, kulturní, sociální, zdravotní, humanitární, charitativní, tělovýchovné, sportovní, rozvojové, náboženské, environmentální, antidiskriminační, právní, lidskoprávní, protikorupční, ochranné, poradenské, podpůrné pro nejrůznější skupiny společnosti, jako jsou děti, mládež, ženy, důchodci, cizinci, lidé nejrůzněji hendikepovaní, lidé v nejrůznějších sociálních situacích.
Hospodářsky užitečným účelem může být jednak vše, co přináší ekonomický prospěch, ale nejen to. I tento pojem je třeba vyložit šířeji, jako cokoliv, co vytváří, spravuje, pečuje nebo nakládá s určitou hodnotou.
V praxi o tom, který nadační účel je veřejně prospěšný, rozhoduje soud akceptací stanovení účelu nadace zakladatelem v nadační listině a povolením zápisu účelu do nadačního rejstříku.
Za soukromou nadaci lze považovat nadaci, která je zakladatelem založena k soukromým účelům, kterými je obvykle podpora samotného zakladatele nebo okruhu zakladateli blízkých osob, jež bývají specifikovány jednotlivě nebo skupinově nebo mají úzkou vazbu na zakladatele. Účel soukromé nadace směřuje ku prospěchu zakladatele nebo jemu blízkých osob.
Označení „dobročinná nadace“, které používá OZ pro soukromou nadaci, může být chápáno jako problematické, neboť označení „dobročinnost“ je obvykle chápáno jako činnost, při které někdo dobrovolně a bezúplatně pomáhá jiným lidem nebo organizacím.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů používá pro soukromou nadaci a nadační fond označení rodinná fundace, jíž rozumí nadaci nebo nadační fond, které podle svého zakladatelského jednání slouží k přímé podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele, nebo osob blízkých zakladateli. Vychází tedy z vymezení dobročinného účelu nadace v OZ. Rodinné fundace nepožívají daňových výhod, které náleží nadacím a nadačním fondům založeným k veřejně prospěšným účelům.
Ve veřejném prostoru se setkáme s používáním označení „rodinná nadace“ pro nadaci, kterou založili členové rodiny k naplňování veřejně prospěšného účelu, např. Nadace rodiny Vlčkových, Nadace THE KELLNER FAMILY FOUNDATION. Tyto nadace neslouží podpoře zakladatele nebo osob jemu blízkých, v souladu s §355 OZ jim neposkytuje nadační příspěvky. Nejedná se tedy o rodinné nadace ve smyslu shora uvedeného zákonného vymezení.
Změna účelu nadace
Účel nadace lze měnit, jestliže změnu účelu upravuje nadační listina nebo o ní rozhodne způsobem stanoveným v OZ soud. Primárně může změnit účel nadace zakladatel, pokud si toto právo vyhradí v zakládací listině.
Lze doporučit, aby zakladatel změnu účelu nadace provedl po projednání se správní radou, která bude jako statutární orgán nadace zajišťovat realizaci upraveného účelu nadace.
Zakladatel může v zakládací listině založit právo rozhodovat o změně účelu některému z orgánů nadace, zpravidla správní radě. Pokud zakladatel neupraví v nadační listině způsob změny nadační listiny, lze změny nadační listiny dosáhnout pouze soudní cestou.
OZ odlišně upravuje:
- postup změny účelu nadace, existuje-li zakladatel,
- postup změny účelu nadace, není-li již zakladatel.
Ad a)
Soud o změně účelu nadace může rozhodnout na návrh nadace, který musí být schválen správní radou a dozorčí radou. Vzhledem k tomu, že soud takto navrženou změnu účelu zamítne, pokud se změnou nesouhlasí zakladatel (§321 OZ), měla by správní rada před podáním návrhu na změnu účelu soudu získat souhlas zakladatele a ten přiložit k návrhu na změnu účelu nadace. Pokud zakladatel souhlas nedá, je bezúčelné návrh soudu podávat.
Po podání návrhu na změnu účelu nadace, musí nadace bez zbytečného odkladu zveřejnit v Obchodním věstníku (§3018 OZ) na dobu 30 dnů oznámení o navrhované změně. Kdokoliv, kdo osvědčí právní zájem, může návrhu na změnu účelu odporovat a soud musí posoudit, zda takovýto odpor je oprávněný. K tomu si vyžádá i vyjádření nadace. Soud může o změně účelu rozhodnout nejdříve po uplynutí 30denní lhůty.
Může nastat i situace, kdy se stane dosažení účelu nadace nemožné nebo obtížně dosažitelné z příčin, které zakladatel nemohl předpokládat, nebo které mu byly neznámé.
V takovém případě soud na návrh zakladatele nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodne o změně původního účelu na podobný s výjimkou případů, kdy by nadační listina stanovila jinak.
Ad b)
Není-li tu již zakladatel nebo osoba, které zakladatel v nadační listině založil právo změnit účel nadace, rozhodne soud o změně účelu nadace na návrh nadace odsouhlasený správní a dozorčí radou a při rozhodování vezme na zřetel známé zakladatelovy úmysly a přání, i když nejsou z nadační listiny zřejmé. Správní rada podávající návrh soudu k tomu musí doložit relevantní důkazy (např. korespondenci se zakladatelem, návrh svědků).
Specifickou změnou účelu je změna účelu z veřejně prospěšného na soukromý (dobročinný). O takové změně vždy rozhoduje soud, a to pouze v případě, že pro takovouto změnu existuje zvlášť závažný důvod a zakladatel v nadační listině takovouto změnu nevyloučil.
Změnu účelu nadace ze soukromého (dobročinného) na veřejně prospěšný OZ specificky neupravuje. V takovém případě se využije postup stanovený obecně pro změnu účelu nadace.
Pokud dojde ke změně účelu nadace, nelze bez souhlasu dárce použít dary poskytnuté pro původní účel ani výnosy z nich ve prospěch nového účelu, ale musí být použity k původnímu účelu nadace nebo popř. vráceny dárci. Tím jsou chráněny třetí osoby poskytující dary před jejich užitím k jinému účelu.
O změně účelu rozhoduje příslušný krajský soud (v Praze Městský soud). Nejedná se o rejstříkové řízení, ale o rozhodování ve statusové věci právnické osoby v tzv. zvláštním řízení soudním podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Účastníkem řízení a navrhovatelem je nadace zastoupená správní radou.
c. Založení nadace - nadační listina
K založení nadace dochází právním jednáním - nadační listinou, která má podobu zakládací listiny nebo pořízení pro případ smrti (závěti, dědickou smlouvou, dovětkem).
Pro nadační listinu se jako obligatorní forma stanoví forma notářského zápisu. Notářský zápis podepisují všechny osoby, které nadační listinu pořizují. Požadavek formy notářského zápisu platí i pro změny nadační listiny. Nedodržení formy notářského zápisu má za následek neplatnost nadační listiny.
Povinný obsah nadační listiny (§310 OZ):
a) Název a sídlo nadace; název musí obsahovat slovo „nadace“. Sídlo nadace může být v nadační listině uvedeno pouze názvem obce. Úplná adresa nadace se uvede v nadačním rejstříku. Uvedení pouhého názvu obce lze doporučit v případě změny sídla v rámci obce. Pak není nutné měnit nadační listinu. O změně sídla může po vzniku nadace, není-li to nadační listinou vyloučeno, rozhodnout správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady.
b) Jméno zakladatele (jména zakladatelů) a jeho/jejich bydliště nebo sídlo.
c) Vymezení účelu, pro který se nadace zakládá (viz kap. III B. a).
d) Údaj o výši vkladu každého zakladatele.
Do nadační listiny se zapisuje výše vkladu každého zakladatele v korunách. Souhrnná výše vkladů všech zakladatelů musí být minimálně 500.000 Kč.
Není stanovena povinnost uvádět v zakládací listině věcnou skladbu vkladů do nadace. Není-li však v nadační listině předmět nepeněžitého vkladu jmenovitě uveden, platí nevyvratitelná právní domněnka, že vklad je plněn v penězích.
e) Údaj o výši nadačního kapitálu.
Nadační kapitál je peněžní vyjádření hodnoty nadační jistiny, při založení souhrnné hodnoty vkladů všech zakladatelů.
f) Počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají.
Počet členů správní rady může být uveden pevně stanoveným číslem, minimálním počtem nebo rozpětím od xx členů do xx členů. U fyzických osob – členů správní rady a totožně i členů dozorčí rady - se v nadační listině nemusí uvádět jejich rodné číslo ani datum narození.
Způsobem jednání za nadaci se rozumí stanovení, jakým způsobem správní rada zastupuje nadaci navenek, např. nadaci zastupuje předseda správní rady samostatně, nadaci zastupují předseda a místopředseda správní rady společně apod.
g) Počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora. Počet členů a uvedení údajů o členech dozorčí rady nebo revizora totožně viz správní rada.
h) Určení správce vkladů.
Správce vkladu je osoba, které zakladatelé předávají své vklady do nadace a tím ztrácejí možnost dispozice s těmito vklady. V soudní praxi je akceptováno, aby správcem vkladu byl i některý ze zakladatelů.
Správce vkladu drží vklady zakladatelů do vzniku nadace. Nadace nabývá vlastnické právo k předmětu vkladu dnem zápisu nadace do nadačního rejstříku s výjimkou nemovitostí, k nimž nadace nabude vlastnické právo dnem zápisu do katastru nemovitostí.
Peněžní prostředky tvořící vklad zakladatelů do nadace složí správce vkladu na zvláštní účet u banky, který správce vkladu pro nadaci a na její jméno zřídí.
i) Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem ke svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.
V nadační listině může zakladatel kromě obligatorních náležitostí dále:
a) Stanovit, v jakém rozsahu a jakým způsobem může zakladatel měnit nadační listinu nebo stanovit oprávnění změnit nadační listinu jinému orgánu nadace, zpravidla správní radě nebo i jiné osobě (§317 OZ).
b) Určit ustanovení nadační listiny, která jsou nezměnitelná, popř. určit nezměnitelnosti celé nadační listiny (§318 a §320 OZ).
c) Stanovit právo zakladatele nebo jiného orgánu nadace změnit účel nadace (§321 OZ).
d) Stanovit délku funkčního období členů správní rady a dozorčí rady. Není-li funkční období určeno v nadační listině, je pětileté (§§365 a 372 OZ).
e) Stanovit jiný způsob volby a odvolávání členů správní rady než správní radou samotnou a členů dozorčí rady než dozorčí radou samotnou (§§365 odst. 1 a 372 OZ); velmi často je tato pravomoc svěřena zakladatelům.
f) Stanovit, že určitý počet členů správní rady nebo dozorčí rady musí být zvolen z kandidátů navržených osobami určenými nadační listinou, případně osobami určenými způsobem stanoveným v nadační listině (§§365 odst. 2 a 372 OZ).
g) Stanovit další omezující podmínky pro členství ve správní radě a dozorčí radě nad rámec omezení stanovených OZ (§363 a §369 OZ).
h) Stanovit další důvody k odvolání člena správní rady nebo dozorčí rady, než které určuje občanský zákoník (§§366 a 372 OZ).
i) Stanovit, že funkci revizora může vykonávat právnická osoba, jejíž předmět činnosti umožňuje výkon kontrolní a revizní činnosti a popř. stanovení, že tuto funkci může vykonávat po dobu neurčitou (§373).
j) Stanovit funkční období revizora kratší než 5 let a vyloučit opakovanou volbu revizora (§374 odst. 2 OZ).
k) Stanovit jiný způsob volby revizora než správní radou a určení jiných důvodů odvolání revizora, než stanoví OZ (§375 OZ).
l) Stanovit možnost rozhodování správní rady a dozorčí rady per rollam nebo s využitím technických prostředků (rozhodování on-line).
m) Stanovit možnost vytvoření funkce ředitele nadace a určit způsob jeho ustavení do funkce, popř. v tomto odkázat na statut.
n) Vyhradit si právo na změnu statutu nadace.
o) Stanovit způsob naložení s likvidačním zůstatkem nadace (§378 OZ).
p) Připustit změnu právní formy nadace na nadační fond, došlo-li ke snížení hodnoty nadační jistiny pod 500.000 Kč na dobu nikoli přechodnou (§391 OZ).
Zákazy, které může zakladatel stanovit v nadační listině:
a) Zákaz podnikání nadace (§307 OZ).
b) Vyloučení možnosti změny statutu vydaného zakladatelem rozhodnutím správní rady (§314 OZ):
Vydá-li statut zakladatel společně s nadační listinou, může vyloučit, aby o změně takto vydaného statutu rozhodovala správní rada. V takovém případě rozhoduje i o změnách statutu zakladatel. Obvyklým řešením však je, že statut vydává a o jeho změnách rozhoduje správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady.
c) Vyloučení možnosti opakované volby členů správní rady a dozorčí rady (§§364 a 372 OZ).
d) Zákaz možnosti snížení nadačního kapitálu krácením nadační jistiny (§344 OZ).
e) Vyloučení možnosti změny veřejně prospěšného účelu na dobročinný (§324 OZ).
f) Vyloučení sloučení nadace s jinou nadací nebo nadačním fondem (§382).
Změna nadační listiny
Nadační listina nemusí být neměnná. OZ dává zakladateli možnost v nadační listině výslovně určit, že on, nebo některý z orgánů nadace, může i po jejím vzniku nadační listinu změnit. Zároveň určí rozsah a způsob, kterým tak lze učinit. Pokud zakladatel tuto možnost do nadační listiny nezakotví, není možné ji měnit. Tento zákaz však není absolutní.
Pokud dojde k takové změně okolností, kdy vznikne rozumná potřeba změnit vnitřní poměry nadace - upravit její fungování - může zakladatel změnit nadační listinu, i když si takovou možnost v nadační listině nestanovil.
K platnosti takové změny je nutný předchozí souhlas správní rady a nesmí se takové změny dotknout práv třetích osob. Toto právo však nepřísluší samostatně správní radě, která musí v případě, že cítí potřebu změny vnitřních poměrů stanovených nadační listinou, navrhnout zakladateli, aby změnu provedl. Navrhovanou změnu nadační listiny musí nadace zveřejnit v Obchodním věstníku (§3018 OZ).
Změna nabude účinnosti až uplynutím 3 měsíců ode dne zveřejnění změny nadační listiny.
Proti navržené změně může v uvedené tříměsíční lhůtě ten, kdo tvrdí, že změnou nadační listiny budou dotčena jeho práva, podat soudu návrh na vyslovení neplatnosti navržené změny. Soud může v takovém případě rozhodnout, že se účinnost změny nadační listiny odkládá do doby jeho rozhodnutí ve věci.
Za účasti soudu lze provést změnu nadační listiny v situaci, že již není zakladatel a okolnosti se změní natolik, že vyvolají v zájmu nadace potřebu změny jejích vnitřních poměrů.
Soud rozhoduje na návrh nadace odsouhlasený správní a dozorčí radou a při rozhodování vezme na zřetel známé zakladatelovy úmysly, které jsou zřejmé z nadační listiny. Správní rada podávající návrh soudu k tomu musí doložit důkazy. K rozhodnutí o změně je příslušný rozhodovat krajský soud (v Praze Městský soud) – viz čl. III B b).
d) Statut nadace
Statut nadace je obligatorně vydaným vnitřním předpisem nadace. Jedná se o základní organizační dokument nadace a po nadační listině je druhým nejdůležitějším předpisem nadace. Právo vydat statut nadace svědčí primárně zakladateli, který ho může vydat společně s nadační listinou.
Nevydá-li statut zakladatel společně s nadační listinou, je povinna statut vydat správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady do jednoho měsíce po vzniku nadace. Následně správní rada rozhoduje s předchozím souhlasem dozorčí rady i o změnách statutu, pokud si toto právo nevyhradil zakladatel v nadační listině.
Obligatorně statut upravuje způsob jednání orgánů nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně též okruh osob, kterým je lze poskytovat nebo okruh činností, které nadace může vzhledem ke svému účelu vykonávat, pokud toto nestanoví nadační listina.
Úprava podmínek poskytování nadačních příspěvků nebo okruhu vykonávaných činností ve statutu na základě určení v nadační listině je vhodnější z toho důvodu, že se jedná o otázky, které bývá v nadační praxi potřeba flexibilně upravovat, doplňovat a změna statutu je jednodušeji proveditelná.
Statut může doplňovat o bližší podrobnosti nadační listinu v jejích mezích, jako např. působnost orgánů, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout. Pokud to není v rozporu s nadační listinou, může statut upravovat další záležitosti, které nemusí obsahovat nadační listina.
Statut tak může např. upravovat způsob správy nadační jistiny, vedení účetnictví nadace, způsob jednání a zřizování orgánů nadace včetně ředitele jako osoby řídící provoz nadace, svolávání orgánů, hlasování a další vnitřní záležitosti nadace.
Pokud jde o vztah nadační listiny a statutu, je možno nadační listinu považovat za dokument nadřazený statutu a statut za předpis provádějící v rámci hranic určených nadační listinou. Statut by neměl být předpisem, který je pouhým opisem nadační listiny.
------------------------------------------------------
C. NADAČNÍ FOND
Nadační fond je nejméně právně regulovanou právnickou osobou neziskového sektoru. Občanský zákoník upravuje v osmi paragrafech pouze základní statusové otázky – způsob založení, obsah nadační listiny, základní pravidla nakládání s majetkem a změnu právní formy nadačního fondu na nadaci.
O to náročnější může být zpracování nadační listiny, v níž zakladatel zpravidla upravuje i ty aspekty fungování, které u nadace stanoví zákon.
Občanský zákoník upravuje právní poměry nadací a nadačních fondů ve dvou samostatných pododdílech. Ze systematiky zákona se podává, že na nadační fondy se subsidiárně použijí obecná ustanovení o právnických osobách (§118 a násl. o. z.) a obecná ustanovení o fundacích (§303 až 305 o. z.); naopak ustanovení upravující nadace − s ohledem na systematiku i absenci odkazující zákonné normy (srov. např. §418 o. z.) subsidiárně použít nelze.
a. Zakladatelé nadačního fondu
Viz výklad k zakladatelům nadace s touto výjimkou: Je-li zakladatelů nadačního fondu více, nejsou považováni za zakladatele jediného, nemusí tedy rozhodovat jednomyslně.
Zakladatelé by měli v nadační listině stanovit, jakým kvorem zakladatelé rozhodují, jakým způsobem probíhá jejich rozhodování, např. na společném prezenčním jednání, on-line jednání, možnost rozhodnout per rollam.
b. Účel nadačního fondu
Nadační fond lze podle OZ založit k veřejně prospěšnému účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. O akceptaci zakladatelem definovaného účelu rozhoduje při zápisu nadačního fondu do nadačního rejstříku soud.
Občanský zákoník neupravuje explicitně možnost založení soukromého nadačního fondu, nicméně aplikační praxe tuto možnost připustila a soukromé nadační fondy vznikají. Účelem těchto fondů je obvykle podpora poskytovaná konkrétní osobě, zachování a správa rodinného majetku. Stejně jako soukromé (dobročinné) nadace nepožívají soukromé nadační fondy daňové výhody.
Na rozdíl od právní úpravy nadace, nemá OZ žádné ustanovení o změně účelu nadačního fondu. Pokud si zakladatel nevyhradí v nadační listině právo změnit účel nadačního fondu nebo nestanoví toto právo pro některý z orgánů nadačního fondu, je účel nadačního fondu neměnný a změny nelze dosáhnout ani soudní cestou.
c. Založení nadačního fondu – nadační listina
K založení nadačního fondu dochází právním jednáním - nadační listinou, která má podobu zakládací listiny nebo pořízení pro případ smrti (závěti, dědickou smlouvou, dovětkem).
Zakládací listinu nadačního fondu mohou, stejně jako u nadace, pořídit jedna osoba samostatně nebo více osob. Jednat se může o fyzické osoby nebo právnické osoby v jakékoliv kombinaci fyzických či právnických osob.
Na rozdíl od nadace se zakladatelé nepovažují za zakladatele jediného a nemusí tedy rozhodovat jednomyslně. Neupraví-li zakladatelé v nadační listině své rozhodování jinak, rozhodují většinou hlasů.
Pro nadační listinu je obligatorní písemná forma, nevyžaduje se forma notářského zápisu. Nadační listinu zakladatelé pouze podepíši ověřeným podpisem.
Povinný obsah nadační listiny (§310 OZ):
a) Název a sídlo nadačního fondu; název musí obsahovat slova „nadační fond“. Sídlo nadace může být v nadační listině uvedeno pouze názvem obce. Úplná adresa nadace se uvede v nadačním rejstříku. Uvedení pouze názvu obce lze doporučit z toho důvodu, že při změně sídla v rámci obce není nutné měnit nadační listinu.
b) Jméno zakladatele (jména zakladatelů) a jeho/jejich bydliště nebo sídlo.
c) Vymezení účelu, pro který se nadační fond zakládá.
d) Údaj o výši vkladu každého zakladatele, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu. Do nadační listiny se zapisuje výše vkladu každého zakladatele v korunách, nikoliv z čeho se vklad skládá. Zákonem není stanovena žádná minimální výše vkladu – může být i 1 Kč.
e) Počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají. Počet členů správní rady může být uveden pevně stanoveným číslem, minimálním počtem nebo rozpětím od xx členů do xx členů.
U fyzických osob – členů správní rady a totožně i členů dozorčí rady - se v nadační listině nemusí uvádět jejich rodné číslo ani datum narození. Způsobem jednání za nadační fond se rozumí stanovení, jakým způsobem správní rada zastupuje nadační fond navenek.
f) Počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora.
Počet členů a uvedení údajů o členech dozorčí rady nebo revizora totožně viz správní rada.
g) Určení správce vkladů zakladatelů viz správce vkladů do nadace.
h) Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadační fond může vzhledem k svému účelu vykonávat.
Na rozdíl od nadace, která může podmínky poskytování nadačních příspěvků nebo okruh činností, které bude nadační fond vykonávat, upravit ve statutu, je nadační fond povinen toto obligatorně upravit v nadační listině.
Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nijak dál neupravuje fungování nadačního fondu, měl by toto učinit zakladatel v nadační listině.
V nadační listině může zakladatel dále:
a) Stanovit, v jakém rozsahu a jakým způsobem může zakladatel měnit nadační listinu nebo stanovení oprávnění změnit nadační listinu jinému orgánu nadačního fondu, zpravidla správní radě. Není-li v nadační listině stanovena možnost změny nadační listiny a způsob provedení této změny je nadační listina nadačního fondu nezměnitelná.
b) Stanovit právo zakladatele nebo jiného orgánu nadace změnit účel nadačního fondu.
c) Stanovit délku funkčního období členů správní rady a dozorčí rady. Není-li funkční období určeno v nadační listině, jsou členové správní rady a dozorčí rady či revizor ve funkci na dobu neurčitou.
d) Stanovit způsob volby a odvolávání členů správní rady a členů dozorčí rady/revizora.
e) Stanovit podmínky pro členství ve správní radě a dozorčí radě/revizora.
f) Stanovit důvody k odvolání člena správní rady nebo dozorčí rady/revizora.
g) Konkretizovat působnost správní rady.
h) Stanovit působnost dozorčí rady.
i) Stanovit možnost rozhodování správní rady a dozorčí rady per rollam nebo s využitím technických prostředků (rozhodování on line).
j) Stanovit možnost vytvoření funkce ředitele nadačního fondu a určit způsob jeho ustavení do funkce, popř. v tomto odkázat na statut, bude-li vydáván.
k) Stanovit možnost vydat statut nadačního fondu.
l) Stanovit způsob naložení s likvidačním zůstatkem nadačního fondu.
m) Připustit změnu právní formy nadačního fondu na nadaci.
n) Stanovit zákaz podnikání nadačního fondu (§307 OZ).
d. Statut nadačního fondu
Statut nadačního fondu je fakultativním vnitřním předpisem. Obdobně jako u nadace upravuje fungování nadačního fondu. Je plně v působnosti zakladatele, zda stanoví povinnost vydat statut a jak určí pravomoc k jeho vydání. Obvykle statut vydává a o jeho změně rozhoduje správní rada. Obsah statutu nesmí být v rozporu s nadační listinou.
